Constitutional Court dismissed constitutional complaint against civil court's finding of fact due to lack of arbitrariness.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed a constitutional complaint filed by ŠPACÍR, spol. s r.o. against a regional court judgment in a fuel card dispute. The applicant argued that the lower court's factual findings were arbitrary and violated her right to a fair trial by ignoring evidence regarding a fuel card delivery. The court rejected this claim, ruling that the lower court properly reasoned its decision based on the applicant's failure to meet her burden of proof, and thus the findings were not arbitrary.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.; Constitutional Court is not a further instance in the general court system and may not review factual findings unless they are in extreme contradiction with the evidence, constituting arbitrariness.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti společnosti ŠPACÍR, spol. s r.o., se sídlem Zlín, T. Bati 4, zastoupené Mgr. Liborem Rojarem, advokátem se sídlem Uherský Ostroh, Veselská 710, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 11. 2005 ve věci sp. zn. 27 Co 343/2005, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka svým návrhem brojí proti shora uvedenému rozsudku krajského soudu, kterým mělo být porušeno její právo na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Krajský soud potvrdil rubrikovaným rozsudkem ve věci samé rozsudek Okresního soudu ve Zlíně, jímž soud první instance zamítl žalobu stěžovatelky, kterou se domáhala na žalovaném zaplacení částky 95.153,80 Kč s příslušenstvím za zaplacení stěžovatelkou tvrzené čerpání motorové nafty žalovaným prostřednictvím tankovací karty.
Napadeným rozsudkem měl krajský soud porušit stěžovatelčino právo na vydání předvídatelného a spravedlivého rozhodnutí, neboť skutkový stav popsaný v rubrikovaném rozhodnutí je dle mínění stěžovatelky v extrémním rozporu s provedenými důkazy. Rozsudek krajského soudu je zcela nepřezkoumatelný, neboť některá zásadní tvrzení v něm obsažená nejsou řádně odůvodněna. V této souvislosti poukazuje stěžovatelka na absenci jakékoli argumentace vztahující se k závěru o (ne)možnosti odvozu inkriminovaného množství nafty vozidlem Avia, aniž by se soud opíral o potřebnou erudici z daného oboru. V napadeném rozsudku dále chybí odůvodnění, proč soud neuvěřil tvrzení stěžovatelky o osobním předání tankovací karty žalované straně.
Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí z hlediska námitek uplatněných v ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná
Podstata projednávané ústavní stížnosti spočívá v nesouhlasu stěžovatelky se skutkovými zjištěními obecných soudů, jež se podle jejího názoru v žádném případě neopírají o provedené dokazování.
Ústavní soud připomíná, že představuje orgán ochrany ústavnosti a nikoli další instanci v systému obecného soudnictví, a zásadně tak není oprávněn přezkoumávat skutková zjištění obecných soudů. Výjimka z uvedeného pravidla může nastat pouze v případě, že by učiněná skutková zjištění byla v extrémním nesouladu s provedeným dokazováním. V takovém případě by rozhodnutí obecného soudu neslo znaky libovůle, čímž by bylo porušeno základní právo stěžovatelky na spravedlivý proces. V posuzované věci však Ústavní soud výše popsanou situaci neshledal.
Ústavní soud konstatuje, že krajský soud učiněné závěry řádně odůvodnil a dostatečně osvětlil, proč neuvěřil variantě skutkového stavu vylíčené stěžovatelkou (odvolací soud přitom vycházel ze stanoviska poskytnutého soudu kvalifikovanou osobou). V souvislosti se stěžovatelkou tvrzeným předáním karty na čerpání pohonných hmot krajský soud zdůraznil, že z provedených důkazů nemohl přijmout závěr o pravdivosti, ani nepravdivosti skutkové verze stěžovatelky. Musel proto rozhodnout v její neprospěch, neboť jako žalující strana neunesla stěžovatelka v řízení důkazní břemeno.
Napadený rozsudek krajského soudu podle mínění Ústavního soudu v žádném případě nenese rysy libovůle; skutková zjištění obecných soudů v předmětné věci je třeba chápat toliko jako důsledek neunesení důkazního břemene stěžovatelkou, a závěrům obecných soudů tak nelze z ústavně právního hlediska nic vytknout.
Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem Ústavní soud konstatuje, že napadený právní názor obecného soudu nevybočuje z mezí zákona, je z ústavního hlediska plně akceptovatelný a jeho odůvodnění je ústavně konformní a srozumitelné. Okolnost, že se stěžovatelka se závěry vyslovenými v napadeném rozhodnutí neztotožňuje, nemůže sama o sobě založit odůvodněnost ústavní stížnosti. Právní závěry, které Krajský soud v Brně v napadeném rozhodnutí učinil, jsou výsledkem aplikace práva, jež se nachází v mezích ústavnosti.
Ústavní soud tak s ohledem na uvedené skutečnosti návrh jako zjevně neopodstatněný ve smyslu § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. června 2007
Dagmar Lastovecká
předsedkyně senátu