Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by JUDr. Š. M. against lower court decisions regarding his case. The applicant failed to comply with the mandatory requirement of legal representation by a lawyer, despite being formally warned twice and having a period of over a year to secure counsel. The court ruled that the complaint was inadmissible under the relevant statute because the applicant waived the opportunity to obtain representation and did not fulfill this essential procedural condition.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 of the Act on the Constitutional Court; Mandatory lawyer representation is a substantive requirement for constitutional complaints, and failure to secure counsel after proper warning renders the complaint inadmissible.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti JUDr. Š. M., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2005, sp. zn. 62 Co 257/2005, ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 15. 4. 2005, sp. zn. 9 C 171/2002, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 3. 11. 2004, sp. zn. 9 C 171/2002, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I. Dne 23. 9. 2005 byl Ústavnímu soudu doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2005, sp. zn. 62 Co 257/2005, ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 15. 4. 2005, sp. zn. 9 C 171/2002, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 3. 11. 2004, sp. zn. 9 C 171/2002.
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost nesplňuje požadavky kladené na tento typ podání zákonem o Ústavním soudu.
II. Zákon o Ústavním soudu klade na řízení o ústavní stížnosti řadu požadavků, přičemž jedním z nich je i povinné zastoupení advokátem (k tomu též srov. stanovisko Pléna Ústavního soudu 1/96, jež bylo publikováno ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 9, str. 471). Vzhledem k tomu, že stěžovatel nebyl v dotčeném řízení zastoupen advokátem, byl přípisem ze dne 7. 12. 2005 o této náležitosti řádně poučen. K tomuto poučení se stěžovatel vyjádřil v tom smyslu, že se vzdává možnosti nechat se zastupovat advokátem. Následně byl stěžovatel opětovně poučen s tím, že zastupování v řízení o ústavní stížnosti je obligatorní náležitostí řízení, a to bez ohledu na právnické vzdělání účastníka řízení. Stěžovatel se následně obrátil dne 19. 1. 2006 na Českou advokátní komoru v Praze, kde byl informován o tom, že agenda určování advokátů přešla od 1. 12. 2005 na pobočku České advokátní komory v Brně. S ohledem na svůj zdravotní stav nemohl stěžovatel v určené lhůtě advokáta zajistit a proto Ústavnímu soudu navrhl, aby mu byl v jeho věci určen advokát ex offo.
K výše uvedenému je třeba uvést, že Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti neprovádí určování advokátů ex offo. Ústavní soud stěžovatele dvakrát řádně poučil o nutnosti být v řízení o ústavní stížnosti zastoupen advokátem, přičemž tento do dne rozhodnutí o ústavní stížnosti uvedenou náležitost nesplnil. Dobu mezi řádným poučením a dnem rozhodnutí (déle než rok) považuje Ústavní soud za dostatečnou na to, aby si stěžovatel pomoc advokáta zajistil.
Vzhledem k výše řečenému nezbývá Ústavnímu soudu, než aby návrh stěžovatele odmítl pro neodstranění vad podání, a to v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. května 2007
Michaela Židlická
soudce zpravodaj