Constitutional complaint dismissed for non-exhaustion of remedies; applicant failed to file appeal for confusion regarding denied court participation.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint, ruling it inadmissible due to the failure to exhaust available legal remedies. The applicant argued that a lower court improperly denied her right to participate in proceedings because her request for a rescheduled oral hearing was ignored due to her illness. The court held that under the Act on the Constitutional Court, an applicant must first utilize the appeal for confusion when a court incorrectly deprives them of the opportunity to act before the court.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; § 229 odst. 3 o. s. ř.: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law for the protection of their rights, specifically the appeal for confusion when a court's improper conduct deprives a party of the opportunity to act in court.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky T. Š. - r., zastoupené JUDr. Alešem Pejchalem, advokátem v Čelákovicích, Stankovského 144, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. listopadu 2006, čj. 26 Co 457/2006-43, spojené s návrhem na odložení vykonatelnosti napadeného rozsudku, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se domáhá, aby Ústavní soud zrušil shora uvedené rozhodnutí, a to pro údajné porušení celé řady základních práv stěžovatelkou v její ústavní stížnosti uvedených. Důvodem má být to, že jí obecný soud odejmul právo zúčastnit se řízení, když ignoroval její žádost o odročení ústního jednání z důvodu její nemoci.
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Podle ust. § 229 odst. 3 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Pokud tedy stěžovatelka nevyčerpala tento opravný prostředek, tedy žalobu pro zmatečnost, nemůže se domáhat ochrany svého práva před Ústavním soudem.
Z tohoto důvodu tedy Ústavní soud rozhodl odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu], aniž mohl s ohledem na své rozhodnutí vyhovět návrhu stěžovatelky na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí obecného soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. března 2007
Jiří Mucha
soudce Ústavního soudu