Constitutional complaint dismissed for being filed outside the mandatory 60-day statutory time limit.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against a 1993 court ruling confirming she did not own specific real estate. Although the applicant provided detailed factual arguments regarding the property transfer, the Court first examined formal requirements and found the complaint was untimely. The Court dismissed the complaint because it was submitted significantly after the mandatory 60-day deadline following the judgment's legal force, noting the delay was evident despite the missing delivery record due to a flood.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if filed after the expiration of the mandatory 60-day period following the legal force of the contested decision.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti stěžovatelky H. G., bez právního zastoupení, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. listopadu 1993, č. j. 15 Ca 457/1993-14, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se podanou ústavní stížností domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku.
Tímto rozsudkem bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu v Liberci ze dne 20. května 1993, č. j. PÚ-R-938/93/Šo, jímž bylo rozhodnuto, že navrhovatelka (stěžovatelka) není vlastnicí nemovitostí specifikovaných ve výroku rozhodnutí.
Stěžovatelka v poměrně obsáhle formulovaném podání brojila proti citovanému rozsudku. Stěžovatelka především podrobně rekapitulovala průběh řízení i skutečnosti, za kterých došlo k převodu nemovitostí a uváděla důvody, pro které mělo být rozhodnuto v její prospěch, aniž by však svá tvrzení vybavila jakoukoliv ústavněprávní argumentací.
Předtím, než se Ústavní soud zabývá meritem věci, zkoumá, zda jsou splněny formální náležitosti ústavní stížnosti. Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí, včetně dodržení zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti v délce 60 dnů, která podle kogentního ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), počíná běžet dnem následujícím dnu doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
V dané věci podala stěžovatelka ústavní stížnost dne 27. února 2007 (podáno k poštovní přepravě). Ze sdělení Krajského soudu v Ústí nad Labem vyplynulo, že ústavní stížností napadené usnesení nabylo právní moci dne 16. prosince 1993. Ačkoliv nebylo možno dohledat, kdy bylo napadené rozhodnutí doručeno stěžovatelce, neboť předmětný spis (15 Ca 457/1993) odnesla velká voda, je z okamžiku nabytí právní moci i z celkové doby, která od data vydání rozhodnutí uplynula, zcela evidentní, že ústavní stížnost byla podána opožděně.
Ústavní soud proto nevyzýval stěžovatelku k odstranění dalších vad, které podání vykazovalo, a mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků stížnost odmítl jako podanou po lhůtě stanovené pro její podání [§ 43 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 22. března 2007
Jiří Nykodým, v. r.
soudce zpravodaj