Constitutional Court dismisses appeal for changing lower court ruling on court fee exemption as it lacks jurisdiction.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the applicant's request to have the Supreme Court's ruling on court fee exemption modified. The applicant argued this violated his right to a fair trial, but the Court found it lacked jurisdiction to alter another court's decision. Consequently, the Court dismissed the petition as inadmissible because it exceeded the Constitutional Court's statutory powers.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 82 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court cannot substitute its judgment for that of a lower court or modify existing rulings, limiting its review to annulment or orders to restore the status quo.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti navrhovatele V. C., zastoupeného JUDr. Radimem Chalupou, PhD., advokátem se sídlem Kuzina 169, Drnovice, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 10. 2006, sp. zn. 7 Cmo 130/2006, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 23. 1. 2007 navrhovatel napadl usnesení Vrchního soudu v Olomouci uvedené v záhlaví. Tvrdí, že soud nedostatečně zjistil okolnosti rozhodné pro přiznání osvobození od soudního poplatku. Tím údajně porušil jeho ústavně garantované právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Navrhl, aby Ústavní soud po provedeném řízení rozhodl, že se napadené usnesení "mění tak, že navrhovateli se přiznává osvobození do soudního poplatku, a to v plném rozsahu, tj. ve výši 740.530,- Kč".
Ze spisového materiálu připojeného k návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16. 12. 2005, sp. zn. 32 Cm 239/2004, nepřiznal stěžovateli osvobození od soudního poplatku za odvolání. O odvolání rozhodoval Vrchní soud v Olomouci, který svým usnesením ze dne 31. 10. 2006, sp. zn. 7 Cmo 130/2006, potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně.
Ústavní soud se primárně zabýval tím, zda návrh splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Zaměřil se zejména na posouzení otázky, zda je k projednání návrhu příslušný.
Ústavní soud je dle článku 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti. Při výkonu svých kompetencí musí respektovat i jeden ze základních principů právního státu, zakotvený v článku 2 odst. 3 Ústavy a v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. Ústavní soud má tedy přesně vymezenou pravomoc a příslušnost, které nemůže překročit.
Kompetence Ústavního soudu při posuzování ústavní stížnosti jsou upřesněny v ustanovení § 82 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud je oprávněn především zrušit rozhodnutí orgánu veřejné moci. Směřuje-li ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, je Ústavní soud oprávněn zakázat příslušnému orgánu, aby v porušování práva pokračoval, a přikázat mu, aby obnovil stav před porušením, jestliže je to možné. Pokud ovšem navrhovatel v petitu svého návrhu, jímž je Ústavní soud vázán, navrhuje, aby Ústavní soud usnesení vrchního soudu změnil tak, že se stěžovateli osvobození od soudního poplatku v jím specifikované výši přiznává, očekává ve skutečnosti, že rozhodne jako obecný soud a na jeho místě. K takovému rozhodnutí ovšem není Ústavní soud podle Ústavy a zákona o Ústavním soudu příslušný.
Ústavnímu soudu tudíž nezbylo, než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh, k jehož projednání není příslušný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.
V Brně dne 13. března 2007
Stanislav Balík, v.r.
soudce zpravodaj