Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 404/07 ECLI:CZ:US:2007:3.US.404.07.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint filed by appointed successor of deceased lawyer due to lack of standing.

Numero d'incarto III.ÚS 404/07
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint without examining the merits of the arguments. The applicant, an attorney appointed by the Bar Association to represent the deceased colleague, challenged a court decision denying legal fees based on statute of limitations. The court ruled that an appointed successor is not a natural or legal person entitled to file a constitutional complaint because they do not hold fundamental rights or freedoms. Consequently, the right to file such a complaint belongs exclusively to the deceased attorney's heirs.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu; § 27 odst. 4 zákona o advokacii: An attorney appointed by the Bar Association to represent a deceased colleague lacks the standing to file a constitutional complaint as they are not a holder of fundamental rights, and such a right belongs to the heirs.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint standing deceased attorney successor fundamental rights holder heirs legal standing Bar Association appointment active legitimacy Czech Constitutional Court

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 42 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Ústavní soud [tak jak mu to ukládá ustanovení § 42 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], se nejprve zabýval otázkou, zda návrh byl podán osobou k tomu oprávněnou.
§ 27 odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii
§ 27 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Podle § 27 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jež je tím zákonem, který má na mysli čl.
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Advokáta ustanoveného Českou advokátní komorou zemřelému advokátovi, za osobu fyzickou nebo právnickou ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu považovat nelze, ale toto právo svědčí dědicům advokáta.
§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu
Z uvedených důvodů byla ústavní stížnost, aniž byly posuzovány její argumenty věcné, podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnuta.
§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR
Jinak vyjádřeno, definičním znakem pojmu ústavní stížnost dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jakož i § 72 odst.
čl. 88 odst. 1 Ústavy ČR
1 zákona o Ústavním soudu, jež je tím zákonem, který má na mysli čl. 88 odst. 1 Ústavy ČR, může návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podat ten, komu tento zákon takové oprávnění přiznává.
§ 460 občanského zákoníku
Dle ustanovení § 460 občanského zákoníku a násl.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu navrhovatele JUDr. Š. B., zastoupeného Mgr. Z. H., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. prosince 2006, sp. zn. 50 To 666/2006, mimo ústní jednání dne 5. dubna 2007, soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní soud dne 12. února 2007 obdržel návrh advokáta JUDr. Š. B., který byl Českou advokátní komorou ustanoven nástupcem kolegy, advokáta JUDr. J. S., zemřelého dne 13. května 2002. Navrhovatel podáním podrobně věcně zdůvodněným se domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 18. prosince 2006, sp.zn. 50 To 666/2006.

Navrhovatel se domnívá, že postupem odvolacího soudu došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod, kdy musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu, podle čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), dále k porušení čl. 2 odst. 2 Listiny, kdy státní moc lze uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon, konečně čl. 28 Listiny, podle kterého zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu.

Navrhovatel jako zástupce zemřelého obhájce JUDr. J. S. požádal dne 28. března 2003 Okresní soud Plzeň - město o určení odměny a náhrady hotových výdajů v celkové výši 47.155,- Kč, v trestní věci odsouzeného J. E., jehož věc byla pravomocně skončena rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 24. srpna 2006, sp. zn. 50 To 353/2006, v němž byl ustanoven obhájcem z důvodů nutné obhajoby.

Okresní soud Plzeň - město usnesením ze dne 10. dubna 2003 vyhověl žádosti navrhovatele a opatřením poskytl zálohu ve výši účtované částky. Po pravomocném skončení trestního řízení Okresní soud Plzeň - město usnesením ze dne 21. září 2006 (8 T 20/2005-883) rozhodl o přiznání odměny obhájce v účtované výši.

Ke stížnosti odsouzeného J. E. rozhodl Krajský soud v Plzni ze dne 18. prosince 2006 (50 To 666/2006) tak, že usnesení zrušil a návrh navrhovatele na určení odměny a náhrady hotových výdajů pro zemřelého JUDr. J. St. v celém rozsahu zamítl, neboť došlo k prekluzi nároku.

Ústavní soud [tak jak mu to ukládá ustanovení § 42 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], se nejprve zabýval otázkou, zda návrh byl podán osobou k tomu oprávněnou. V tomto směru pak dospěl k závěru, že advokáta určeného podle § 27 odst. 4 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii v platném znění nelze v daném případě považovat za osobu oprávněnou k podání ústavní stížnosti.

Podle § 27 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jež je tím zákonem, který má na mysli čl. 88 odst. 1 Ústavy ČR, může návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podat ten, komu tento zákon takové oprávnění přiznává. Aktivní legitimace, tedy vymezení subjektů, jimž zákon oprávnění podat návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem přiznává, je pak stanovena speciálně pro jednotlivé druhy řízení před Ústavním soudem. Pro řízení o ústavní stížnosti je tak třeba vyjít z ustanovení § 72 zákona o Ústavním soudu, podle jehož odst. l písm. a) je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené právo nebo svoboda. Ústavní stížnost tak představuje specifický procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod fyzických a právnických osob, kdy aktivně legitimovaným subjektem může být uvedená osoba, která tvrdí, že zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její subjektivní základní právo nebo svoboda. Vždy tedy musí být tvrzeno porušení základního práva nebo svobody, zároveň však na straně toho, kdo ústavní stížnost podává, musí existovat způsobilost takové právo nebo svobodu mít a disponovat s nimi.

Tak tomu však v případě advokáta není, neboť účelem rozhodnutí České advokátní komory dle § 27 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii v platném znění, je zajistit vhodná opatření k ochraně práv a právem chráněných zájmů klientů zemřelého advokáta. Povinnosti ustanoveného advokáta spočívají především ve vykonání neodkladných úkonů ve prospěch klientů, aby nedošlo ke zmeškání lhůt, popř. poučit klienty o možnosti prominutí zmeškání lhůty, dále upozornit na možnost zvolit si jiného advokáta, zajistit vydání svěřených listin a písemností, atd. Dále klienty poučit o tom, že peněžní závazky a pohledávky přecházejí na dědice zemřelého.

Advokáta ustanoveného Českou advokátní komorou zemřelému advokátovi, za osobu fyzickou nebo právnickou ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu považovat nelze, ale toto právo svědčí dědicům advokáta. Dle ustanovení § 460 občanského zákoníku a násl. smrtí zůstavitele dochází k přechodu práv a povinností na dědice, na něž přecházejí také další povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátem a klienty.

Jinak vyjádřeno, definičním znakem pojmu ústavní stížnost dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jakož i § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, je zásah orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod fyzických nebo právnických osob. Takovou osobou však ustanovený advokát není a ani nemůže být nositelem základních práv a svobod. Na uvedeném závěru pak v dané věci nemůže nic změnit ani fakt, že řízení, z něhož napadené rozhodnutí odvolacího soudu vzešlo, bylo zahájeno k jeho návrhu, podaného ve prospěch zemřelého advokáta.

Z uvedených důvodů byla ústavní stížnost, aniž byly posuzovány její argumenty věcné, podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 5. dubna 2007

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj