Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 349/97 ECLI:CZ:US:1997:3.US.349.97.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses complaint alleging police violated rights to legal aid and personal liberty.

Numero d'incarto III.ÚS 349/97
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the petitioners' request to review police conduct regarding a traffic stop. Petitioners claimed officers threatened license suspension, coerced identity checks, and denied legal aid, citing violations of Articles 2 and 4 of the Constitution and Article 37 of the Charter of Fundamental Rights. The court rejected these claims because the cited constitutional articles do not establish independent rights but rather general principles requiring specific legal grounding, and the petitioner had secured legal aid through a co-petitioner.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Art. 2 odst. 3 a 4 Ústavy; čl. 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; Art. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod: These provisions establish general principles rather than independent rights, meaning violations can only be claimed in relation to specific fundamental rights explicitly guaranteed in the Constitution, the Charter, or international treaties.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional_complaint police_procedure legal_aid_rights personal_liberty fundamental_rights_charter traffic_stop constitutional_interpretation

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. l písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.
10 Ústavy [§ 72 odst. l písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.].
§ 43 odst. l písm. c) zák. č. 182/1993 Sb.
2 Listiny základních práv a svobod, byla stížnost, v souladu s § 43 odst. l písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., jako zjevně neopodstatněná odmítnuta.
čl. 10 Ústavy
Domáhat se jich proto lze pouze v návaznosti na další konkrétní základní práva a svobody, zakotvená v Ústavě, v Listině základních práv a svobod nebo v mezinárodních smlouvách ve smyslu čl. 10 Ústavy, jestliže k jejich porušení došlo.
čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy
Zásady vyjádřené v čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy a v čl.
čl. 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
3 a 4 Ústavy a v čl. 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
Nabyli přesvědčení, že tím bylo porušeno ústavně zaručené právo prvního stěžovatele na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, porušena ústavně zaručená práva obou stěžovatelů podle čl.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Zásady vyjádřené v čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy a v čl. 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelů T. H. a M. Š. o návrhu ze dne 18. září 1997, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu 19. září 1997, se stěžovatelé domáhali přezkoumání postupu Policie České republiky. Uvedli, že dne 22. července 1997 v obci P. bez zákonného důvodu a oprávnění policisté prvnímu stěžovateli hrozili zadržením řidičského průkazu, druhého stěžovatele nutili pod pohrůžkou omezení osobní svobody k prokázání totožnosti a bránili prvnímu navrhovateli využít práva na právní pomoc při projednávání podezření z přestupku. Nabyli přesvědčení, že tím bylo porušeno ústavně zaručené právo prvního stěžovatele na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, porušena ústavně zaručená práva obou stěžovatelů podle čl. 2 odst. 3 a čl. 4 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Navrhli, aby Ústavní soud vyslovil uvedené porušení práv a Policii České republiky, zakázal pokračovat v porušování ústavně zaručených práv stěžovatelů způsobem výše uvedeným. Dále uvedli, že si na postup policistů stěžovali, jejich stížnost však nebyla vyřízena k jejich spokojenosti.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy [§ 72 odst. l písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.].

Z obsahu stížnosti a listin, předložených Ústavnímu soudu zástupcem navrhovatelů, bylo zjištěno, že oznámení přestupku, kterého se měl dle sdělení Policie České republiky, ze dne 22. července 1997 dopustit stěžovatel T. H., bylo odloženo, o čemž byl jmenovaný vyrozuměn dne 21. srpna 1997 Policií České republiky, byla adresována stížnost, týkající se postupu policistů dne 22. července 1997 při silniční kontrole prvního stěžovatele za účasti M. Š. O výsledku jejího prošetření bylo stěžovateli vedoucím oddělení stížností a kontroly Policie České republiky, zasláno dne 2. září 1997 vyrozumění.

S ohledem na výše uvedené a na tvrzení stěžovatelů, že se cítí postupem Policie ČR, tedy jednáním dne 22. července 1997, dotčeni na svých právech, zaručených jim čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. l a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, byla stížnost, v souladu s § 43 odst. l písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., jako zjevně neopodstatněná odmítnuta.

Ve stížnosti namítaný rozpor v postupu orgánu státu s čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy, jakož i s čl. 2 odst. 3, a s čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod není dán. Tato ustanovení totiž neuvádí samostatná jednotlivá základní práva, ale stanoví pouze nutnost ukládat obecné povinnosti toliko na základě zákona při zachování základních práv a svobod. Domáhat se jich proto lze pouze v návaznosti na další konkrétní základní práva a svobody, zakotvená v Ústavě, v Listině základních práv a svobod nebo v mezinárodních smlouvách ve smyslu čl. 10 Ústavy, jestliže k jejich porušení došlo. (Rozhodnutí Ústavního soudu ve věci

sp. zn. Pl. ÚS 12/94

.) Konečně ani rozpor s čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod v označeném postupu orgánu státu shledán nebyl, jestliže si, jak vyplývá z obsahu samotného návrhu, první stěžovatel právní pomoc zmocněním druhého stěžovatele zajistil, přičemž v tom mu nepochybně bráněno nebylo.

Z uvedených důvodů soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, rozhodl tak, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. l písm. c) zák. č. 182/1993 Sb.].

V Brně 26. listopadu 1997