Constitutional Court dismisses constitutional complaint against criminal verdicts for minor property damage as clearly unfounded.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected a constitutional complaint filed by a driver convicted of minor property damage. The applicant argued that lower courts failed to properly assess facts under traffic law and that the appeal court unjustly found joint liability. The court dismissed the complaint as clearly unfounded because the lower courts thoroughly examined evidence, the appeal court mitigated the penalty in the applicant's favor, and the reasoning addressed all grievances.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is rejected as clearly unfounded when the lower courts have thoroughly examined evidence and the appeal court's reasoning adequately addresses the applicant's grievances.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 22. února 2007 v senátě, složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele I. S.,zastoupeného JUDr. Hanou Skotnicovou, advokátkou se sídlem 702 00 Ostrava, Na Hradbách 3, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2006 č. j. 13 To 256/2006-93 a Okresního soudu v Benešově ze dne 21. 6. 2006 č. j. 2 T 42/2006-78,
takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozsudků s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 6, čl. 7, čl. 31 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky. Uvedl, že dle jeho přesvědčení soud I. stupně nevyhodnotil faktickou situaci, k níž na silnici kritického došlo, s ohledem na ustanovení § 16 zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, neučinil tak ani odvolací soud, který pouze změnil původně uložený trest na mírnější a dospěl ke zjištění spoluzavinění A. V., tj. řidiče vozidla k jehož poškození došlo.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozsudků bylo zjištěno, že soud I. stupně uznal stěžovatele vinným trestným činem poškozování cizí věci dle § 257 odst. 1 tr. zákona, když dne 30. 9. 2005 jako řidič osobního automobilu způsobil na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Soud II. stupně přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně v souladu s § 254 odst. 1 trestního řádu, výrok o vině potvrdil a opodstatněně konstatoval, že byl Okresním soudem v Benešově vynesen po pečlivém provedení a hodnocení důkazů - jak ukládá § 2 odst. 6 trestního řádu. V odůvodnění svého rozhodnutí se odvolací soud vyčerpávajícím způsobem vypořádal se všemi námitkami stěžovatele a vzhledem k tomu, že tyto byly shodné s námitkami, které uplatnil stěžovatel v ústavní stížnosti, tj. vč. námitky týkající se jednání poškozeného, lze na předmětné odůvodnění v dalším odkázat. Pokud jde o změnu výroku o trestu, k této došlo ve prospěch obžalovaného, zmírnění trestu bylo odvolacím soudem při aplikaci § 23 odst. 1 a § 31 odst. 1 trestního zákona řádně a přiléhavě odůvodněno.
Z uvedených zjištění je zřejmé, že k zásahu do práv, kterých se stěžovatel v ústavní stížnosti dovolává, nedošlo. Proto byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. února 2007
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu