Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 818/06 ECLI:CZ:US:2007:4.US.818.06 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding insurance claim denial due to untimely reporting of an incident.

Numero d'incarto IV.ÚS 818/06
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by an insurance policyholder against lower court rulings. The applicant argued that general courts failed to address his evidence regarding the date of reporting the insurance incident and did not examine a specific witness. The court ruled that the scope of evidence collection is exclusively the general court's power and that the Constitutional Court cannot re-evaluate the lower courts' assessment of evidence.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 of the Act on the Constitutional Court; The Constitutional Court does not have the power to re-evaluate the assessment of evidence by general courts, and a constitutional complaint is inadmissible if the lower courts properly addressed the applicant's evidence requests.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint inadmissibility scope of evidence collection assessment of evidence insurance claim denial untimely reporting incident

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 of the Act on the Constitutional Court
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Z těchto důvodů byl Ústavní soud nucen podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jako návrh zjevně neopodstatněný, odmítnout.
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
Výše uvedenými rozsudky mělo dojít k zásahu do základních práv stěžovatele, jež jsou mu garantována čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
čl. 90 Ústavy ČR

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
nález Ústavního soudu ze dne 1. 2. 1994, sp. zn. III. ÚS 23/93

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě, složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele J. G., právně zastoupeného advokátkou Mgr. Evou Lotterovou, Havlíčkova 12, Český Těšín, proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 22. 2. 2006, sp. zn. 12 C 225/2005, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 9. 2006, sp. zn. 11 Co 389/2006, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Ústavnímu soudu byl dne 27. 12. 2006 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 22. 2. 2006, sp. zn. 12 C 225/2005, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 9. 2006, sp. zn. 11 Co 389/2006.

Výše uvedenými rozsudky mělo dojít k zásahu do základních práv stěžovatele, jež jsou mu garantována čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stejně tak mělo dojít k porušení článku 90 Ústavy ČR.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

II. Podstatou soudního řízení vedeného před výše citovanými soudy bylo řešení otázky, zda má žalobkyně právo na vrácení vyplaceného pojistného plnění za situace, kdy žalovaný nenahlásil vznik škodné události bez zbytečného odkladu. Stěžovatel ve svém návrhu vychází především z toho, že obecné soudy se při svém rozhodování nezabývaly tvrzeními, námitkami a důkazními návrhy, jimiž mělo dojít k prokázání dne, kdy stěžovatel nahlásil pojistnou událost. Soudy jsou povinny se vypořádat se vším, co v rámci soudního řízení vyšlo najevo. Konkrétně pak stěžovatel vytýká obecným soudům především tu skutečnost, že neprovedly důkaz výslechem zaměstnankyně pobočky České podnikatelské pojišťovny, a.s., tj. osoby, která dne 25. 11. 2003 převzala od navrhovatele oznámení o škodné události.

III. Namítá-li stěžovatel ve svém návrhu, že obecné soudy nerespektovaly základní funkce důkazního řízení a že se nezabývaly důkazními návrhy stěžovatele, je třeba uvést, že rozsah dokazování spadá do výlučné pravomoci obecného soudu. Účelem dokazování je pak především zjištění skutkového stavu, na jehož základě by mohl soud dospět k odpovídajícímu rozhodnutí. Ústavnímu soudu v zásadě nepřísluší "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy, a to ani v případě, kdyby se s takovým hodnocením neztotožňoval (srov. nález Ústavního soudu ze dne 1. 2. 1994,

sp. zn. III. ÚS 23/93

, publikován ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazek 1, nález č. 5, str. 41). Co se týče námitky neprovedených důkazů, tak z vyžádaného soudního spisu vyplývá, že stěžovatel navrhoval vyslechnutí toliko svědka J. V., čemuž nalézací soud vyhověl a v odůvodnění svého rozhodnutí se s jeho výpovědí řádně vypořádal. Z protokolů o ústním jednání je zřejmé, že stěžovatel byl před ukončením jednání dotázán na další návrhy k doplnění dokazování, přičemž svého práva nevyužil. Z odůvodnění obecných soudů vyplývá, jakými úvahami byly vedeny při hodnocení provedených důkazů, k jakým závěrům dospěly a prakticky jim není čeho vytknout.

Z těchto důvodů byl Ústavní soud nucen podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jako návrh zjevně neopodstatněný, odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. února 2007

Miloslav Výborný

předseda senátu