Constitutional complaint dismissed due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirement under Constitutional Court Act.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint because the petitioner failed to comply with the mandatory requirement to be represented by a lawyer. Although the court repeatedly extended the deadline for correcting this procedural defect, the petitioner ultimately did not appoint legal counsel within the final time limit. Consequently, the court rejected the complaint under the provisions governing inadmissible filings lacking proper representation.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the petitioner fails to comply with the mandatory requirement to be represented by a lawyer, even after repeated warnings and deadline extensions.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 21. února 2007 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele Ing. F. B., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 11. 2005, č. j. Nao 30/2005-46, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu bylo dne 22. 12. 2005 doručeno podání, z jehož obsahu Ústavní soud dovodil, že se jedná o návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatel se prostřednictvím svého návrhu domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že tomu tak není. Stěžovatel především nerespektoval § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jenž ukládá fyzickým a právnickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Na existenci této vady byl stěžovatel upozorněn přípisem ze dne 3. 1. 2006, jímž mu současně byla stanovena lhůta pro její odstranění v délce 60 dnů. Stěžovatel byl současně poučen o možnosti požádat Českou advokátní komoru o ustanovení advokáta. Na základě žádosti stěžovatele ze dne 6. 2. 2006 a následných přípisů byla lhůta k odstranění vad podání opakovaně prodlužována, a to zejména z důvodu výhrad stěžovatele vůči postupu České advokátní komory a vůči postupu právního zástupce, který byl stěžovateli ustanoven. Přípisem ze dne 11. 1. 2007 byl stěžovatel opětovně vyzván k odstranění vad podání s tím, že tak má učinit do 15. 2. 2007. Stěžovatel byl již dříve upozorněn, že se jedná o konečný termín a lhůta nebude dále prodlužována. Výzva k odstranění vady podání byla stěžovateli doručena dne 16. 1. 2007, stěžovatel však ve stanovené lhůtě vytýkanou vadu neodstranil. Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. února 2007
Michaela Židlická
soudce zpravodaj