Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 20/07 ECLI:CZ:US:2007:4.US.20.07 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint against criminal court verdict on insurance fraud as manifestly unfounded.

Numero d'incarto IV.ÚS 20/07
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by the applicant against a criminal court verdict. The applicant argued that lower courts failed to properly evaluate witness testimony and evidence regarding insurance fraud. The court ruled the complaint manifestly unfounded because the lower courts correctly applied the principle of free evaluation of evidence and addressed all objections in their detailed reasoning.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.; Constitutional complaints are manifestly unfounded when the lower courts have properly evaluated evidence and addressed objections, and the Constitutional Court cannot substitute its own assessment of evidence for that of ordinary courts.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint manifestly unfounded free evaluation of evidence insurance fraud principle of judicial independence

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.
a) § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 254 odst. 1, odst. 3 trestního řádu
Odvolací soud přezkoumal v souladu s § 254 odst. 1, odst. 3 trestního řádu rozsudek soudu I.
§ 2 odst. 6 trestního řádu
P.) není důvodné, když vyhodnocení provedených důkazů bylo učiněno v souladu s § 2 odst. 6 trestního řádu.
čl. 81, 83 a 90 Ústavy České republiky

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 23. ledna 2007 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele M. U., zastoupeného Mgr. Richardem Pustějovským, advokátem se sídlem 702 00 Ostrava, Matiční 730/3, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 9. 2006 sp. zn. 3 To 648/2006 a rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 4. 2006 č. j. 70 T 185/2005-207, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 36 odst. 1 a v čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1, odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedl, že dle jeho přesvědčení soudy rozhodly na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, když neprovedly důkaz spisem Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 37 C 172/2005 a na základě jeho zhodnocení neposuzovaly věrohodnost tvrzení svědkyně Š. K., dále vyjádřil i námitky k hodnocení svědecké výpovědi T. Z.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a) § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Odvolací soud přezkoumal v souladu s § 254 odst. 1, odst. 3 trestního řádu rozsudek soudu I. stupně, kterým byl stěžovatel uznán vinným spácháním trestného činu pojistného podvodu dle § 250a odst. 1 a 3 trestního zákona a opodstatněně shledal jak odůvodněnost výroků, tak z hlediska v odvolání vytýkaných vad i řízení, které rozhodnutí předcházelo, správným. Ve vyčerpávajícím odůvodnění rozhodnutí, jímž odvolání zamítl, se soud vypořádal se všemi námitkami stěžovatele a vyložil, proč dospěl k závěru, že odvolání obžalovaného (i dalšího obžalovaného S. P.) není důvodné, když vyhodnocení provedených důkazů bylo učiněno v souladu s § 2 odst. 6 trestního řádu. Lze dodat, že z obsahu odůvodnění stěžovatelem předloženého rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. 37 C 172/2005-50 vyplývá, že byť byla soudem I. stupně žaloba Š. K. proti stěžovateli ohledně částky 84.000,- Kč s přísl. zamítnuta, samotný žalovaný - nyní stěžovatel - jako účastník řízení potvrdil, že mu jmenovaná půjčila na zakoupení automobilu 100.000,- Kč, další částku na kupní cenu automobilu poskytla pak jeho družce, tj. své dceři. I když soud žalobu zamítl s tím, že se žalobkyni nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o půjčce a předání částky 200.000,- Kč, nelze z tohoto závěru dovozovat nevěrohodnost jmenované, která svědčila ve věci trestního řízení vedeného proti stěžovateli, souzenému pro trestný čin pojistného podvodu. Je třeba také konstatovat, že Ústavní soud není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, není vrcholem jejich soustavy, a proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy při ní postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny základních práv a svobod (čl. 81, 83 a 90 Ústavy České republiky). Konečně nutno uvést, že z ústavního principu nezávislosti soudů vyplývá i zásada volného hodnocení důkazů, obsažená mj. v § 2 odst. 6 trestního řádu, a pokud obecné soudy respektují kautely dané tímto ustanovením, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. ledna 2007

Michaela Židlická

předsedkyně senátu Ústavního soudu