Constitutional complaint dismissed as manifestly unfounded due to lack of new evidence for retrial request.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint as manifestly unfounded. The applicant sought a retrial based on expert opinions claiming the value of stolen jewelry was incorrectly assessed, arguing this violated his rights under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The court found no new evidence or facts that could justify a different outcome, noting the applicant had already unsuccessfully raised these issues in prior proceedings.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is manifestly unfounded if the court finds no interference with fundamental rights or freedoms, as the applicant's claim for a retrial was based on facts already adjudicated and lacking new evidence.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 23. ledna 2007 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele R. Š., zastoupeného Mgr. Pavlem Otipkou, advokátem se sídlem 702 00 Ostrava, Poštovní 1794/17, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 10. 2006 sp. zn. 5 To 629/2006 a Okresního soudu v Karviné ze dne 31. 7. 2006 č. j. 9 Nt 2202/2006-38,
takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených usnesení, jimiž soudy nevyhověly jeho žádosti o povolení obnovy řízení. Uvedl, že byl mj. odsouzen pro krádež šperků, přičemž po důkladném prostudování trestního spisu dospěl k přesvědčení, že jejich hodnota, od které se odvíjela právní kvalifikace činu i výše trestu, nebyla stanovena správně. K takovému závěru dospěl poté, co oslovil několik znalců, těm předložil popis některých náhodně vybraných šperků ke stanovení jejich hodnoty v konkrétním časovém období, znalkyní A. H. byl následně informován tak, že na základě daných údajů není schopna z odborného hlediska posudek vypracovat. Vzhledem k tomu, že stejné údaje měl k disposici i znalec PhDr. V., který však pro soud posudek vypracoval, nabyl přesvědčení, že byl vytvořen prostor pro obnovu řízení a tím i pro možnost revizního posudku o výši škody. Proto se rozhodnutími soudů, které jeho návrh na obnovu řízení zamítly, cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 90 Ústavy České republiky.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu ústavní stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Odvolací soud přezkoumal usnesení Okresního soudu v Karviné, kterým byl zamítnut návrh stěžovatele na obnovu trestního řízení, v němž byl stěžovatel shledán vinným mj. spácháním trestného činu krádeže vloupáním [§ 247 odst. 1 písm. b) tr. zákona], přičemž šlo o krádeže velkého množství šperků, a o stížnosti odsouzeného rozhodl dle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu opodstatněně. Shodně se soudem I. stupně konstatoval, že žádost o povolení obnovy řízení, opírající se o skutečnosti, které byly již v původním řízení řešeny, tj. o provedené důkazy a jejich hodnocení, nelze v souladu s § 278 tr. řádu považovat za důvodnou. Odsouzený již v původním řízení před soudem I. stupně uplatňoval neúspěšně námitky k důkazům o výši škody způsobené jeho jednáním, s těmito se soud vypořádal, stěžovatel neuspěl ani před Nejvyšším soudem, který se jeho věcí rovněž zabýval. Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na obnovu řízení proto vycházela ze zjištění, že nevyšly najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině, o přiznaném nároku poškozeného na náhradu škody či o uloženém trestu.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. ledna 2007
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu