Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 821/06 ECLI:CZ:US:2006:3.US.821.06 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal against judge's impartiality ruling as clearly unfounded under Czech law.

Numero d'incarto III.ÚS 821/06
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a petitioner against a regional court's decision to keep a judge in a divorce case. The petitioner argued that the judge's alleged hostile behavior toward their lawyer created a valid ground for recusal under civil procedure law. The court found the complaint clearly unfounded because the alleged conduct constituted procedural defects addressable through standard appeals rather than grounds for judicial exclusion.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 14 odst. 1 o. s. ř.; § 14 odst. 4 o. s. ř.: Alleged procedural defects or hostile conduct by a judge do not constitute a statutory ground for recusal if they do not create reasonable doubt about impartiality as defined by law.

Parole chiave

Generato dall'IA
judicial recusal impartiality grounds procedural defects constitutional complaint civil procedure law appeal remedies unfounded complaint

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
§ 14 odst. 1 o. s. ř.
Vycházeje z obsahu ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř., obecný soud posuzoval, zda lze mít pro stěžovatelem uplatněné výhrady důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudkyně JUDr.
§ 14 odst. 4 o. s. ř.
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
Včas podanou ústavní stížností napadl stěžovatel v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu s tvrzením, že se jím cítí být dotčen ve svých ústavně zaručených základních právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl.
čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl.
čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech
1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 21. listopadu 2006 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele F. S., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Kratochvílem, advokátem se sídlem Belgická 38, 120 00 Praha 2, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. srpna 2006 č. j. 25 Nc 194/2006-30, takto :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností napadl stěžovatel v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu s tvrzením, že se jím cítí být dotčen ve svých ústavně zaručených základních právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

Citovaným usnesením bylo rozhodnuto, že soudkyně JUDr. Iveta Hochmannová není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 8 C 178/2005. Stěžovatel, takto žalovaný v řízení před obecnými soudy, je názoru, že (jím nahlížený) nepřátelský postoj jmenované soudkyně k osobě jeho právního zástupce, na nějž lze usuzovat ze způsobu protokolace a (procesním ustanovením odporujícímu) vedení řízení o rozvod manželství, zakládá relevantní námitku o její podjatosti ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. V rámci stížnostních bodů toto své přesvědčení podrobně rozvedl a posléze se domáhal, aby Ústavní soud předmětné rozhodnutí Krajského soudu v Praze pro zásah do jeho shora označených ústavních kautel nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jak se podává z obsahu napadeného rozhodnutí, Krajský soud v Praze po zhodnocení tvrzení stěžovatele i vyjádření dotčené soudkyně přezkoumatelným způsobem odůvodnil, proč neshledal důvody pro její vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci. Jeho rozhodnutí Ústavní soud nepovažuje za vykročující z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních práv, jež stěžovatel označil v ústavní stížnosti. Vycházeje z obsahu ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř., obecný soud posuzoval, zda lze mít pro stěžovatelem uplatněné výhrady důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudkyně JUDr. Ivety Hochmannové. Konstatoval, že předložené námitky ve vztahu ke tvrzenému jednání jmenované soudkyně vytýkají z pohledu relevantní právní úpravy vady (okolnosti spočívající) v postupu soudce v řízení o projednávané věci, pročež pro výslovně zákonem definovanou zábranu utváření tohoto úsudku (negativní vymezení důvodu vyloučení) dovodil, že nelze obsah těchto výtek kvalifikovat jako důvod k jejímu vyloučení (§ 14 odst. 4 o. s. ř.). Současně připomněl, že proti způsobu vedení řízení (procesním vadám) lze účinně brojit v rámci uplatnění opravných prostředků.

Za této situace Ústavní soud, který není další odvolací instancí v systému obecného soudnictví, nýbrž soudním orgánem ochrany ústavnosti, v tom rámci především orgánem ochrany proti svévoli ze strany obecných soudů [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR], porušení ústavních práv, jichž se stěžovatel dovolával, neshledal. Proto byla ústavní stížnost posouzena jako zjevně neopodstatněná a podle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. listopadu 2006