Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 509/06 ECLI:CZ:US:2006:3.US.509.06 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed as inadmissible due to failure to exhaust final appeal remedies.

Numero d'incarto III.ÚS 509/06
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Inammissibile (Inadmissible)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by J. V. against lower court rulings. The court determined the complaint was inadmissible because the applicant had not exhausted all legal remedies, specifically a timely appeal (dovolání) which was filed late due to the applicant's lawyer. Consequently, the court could not rule on the merits as it lacked jurisdiction over the final appeal stage.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all legal remedies provided by law, including timely appeals.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint inadmissibility exhaustion of remedies final appeal stage procedural time limits legal representation duty

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu").
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. V., zastoupeného JUDr. Janem Hrdličkou, advokátem v Praze 2, Přemyslova 5, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. srpna 2005, čj. 9 To 330/2005-138, a rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 10. června 2005, čj. 2 T 311/2004-128, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí. Poté, co si Ústavní soud vyžádal kopie rozhodnutí napadených rozhodnutí, které stěžovatel k rozhodnutí původně nepřipojil, zjistil, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Takovýmto prostředkem je též dovolání v trestní věci. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. dubna 2006, sp. zn. 8 Tdo 420/2006 (jehož ústavnost stěžovatel nijak nezpochybňuje), bylo dovolání podané proti rozhodnutí soudu druhého stupně podáno opožděně z procesních důvodů na straně advokáta stěžovatele. S ohledem na uvedené tedy není Ústavní soud ani s to o věci meritorně rozhodovat.

Stěžovatel nese plnou odpovědnost za včasnost podání dovolání. Pokud tedy dovolání nebylo podáno včas, nemůže Ústavní soud vstupovat do role soudu dovolacího a o věci rozhodovat namísto soudu dovolacího. Je na stěžovateli, pokud bylo dovolání vskutku podáno po lhůtě vinou jeho právního zástupce (což Ústavní soud v tomto rozhodnutí neposuzuje ani posuzovat nemůže), aby vůči němu eventuálně uplatnil příslušné nároky včetně nároků na náhradu škody.

O posuzované ústavní stížnosti tedy nezbylo Ústavnímu soudu než rozhodnout, jak z výroku tohoto usnesení je patrno, neboť ústavní stížnost nesměřovala proti pravomocnému rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. listopadu 2006