Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 135/06 ECLI:CZ:US:2006:4.US.135.06 Generato dall'IA

Constitutional Court dismissed constitutional complaint for non-exhaustion of legal remedies regarding street naming.

Numero d'incarto IV.ÚS 135/06
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the applicant against municipal and regional administrative decisions. The applicant argued that naming a street through his property violated his property rights without consent, while the regional office declined to rule on the matter, stating it fell under municipal jurisdiction. The court ruled the complaint inadmissible because the applicant failed to exhaust all available legal remedies, specifically the negatory lawsuit, before seeking constitutional review.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Zákon o Ústavním soudu § 75 odst. 1; Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svých práv, a zásah Ústavního soudu je možný pouze tehdy, není-li možné nápravu zjednat před obecnými soudy.

Parole chiave

Generato dall'IA
non-exhaustion of remedies constitutional complaint inadmissibility negatory lawsuit property rights protection subsidiarity principle street naming dispute municipal jurisdiction

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Zákon č. 182/1993 Sb., zákon o Ústavním soudu

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. T., zastoupeného JUDr. Zdeňkou Jedličkovou, advokátkou se sídlem Brno, Štefánikova 8, směřující proti usnesení zastupitelstva města Ivančice ze dne 9.5.2005, rozhodnutí Městského úřadu Ivančice ze dne 18.8.2005, č.j. ORR-3035/05-SÚ-Pu, a sdělení Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 10.1.2006, č.j. JMK40213/2005, spojené s návrhem, aby Ústavní soud vyslovil, že uvedenými rozhodnutími a úkony veřejné správy bylo zasaženo do jeho základních práv,

t a k t o :

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený s e o d m í t a j í .

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností podanou podle zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") se stěžovatel domáhá zrušení napadených rozhodnutí veřejné správy a vyslovení, že jimi ve spojení se sdělením Krajského úřadu Jihomoravského kraje došlo k zásahu do stěžovatelova základního práva zaručeného čl. 11 odst. 1, 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Stěžovatel uvádí, že usnesením zastupitelstva, kterým byla pojmenována ulice Trnová v k.ú. Němčice, bylo zasaženo do jeho vlastnického práva, neboť uvedená ulice má vést přes jeho pozemek a on nedal souhlas k tomu, aby jeho pozemek byl využíván veřejností jako veřejné prostranství. Na základě odvolání, kterým se bránil proti rozhodnutí o přidělení orientačního čísla jeho nemovitosti, bylo stěžovateli doručeno napadané sdělení Krajského úřadu pro Jihomoravský kraj. Krajský úřad stěžovatele informoval, že v souladu se závěry právního rozboru, který ve věci provedl, spadá daná problematika do samostatné působnosti obce. Za takové situace nebude krajský úřad rozhodovat o podání stěžovatele jako o odvolání, nýbrž posoudí předmětnou otázku v rámci dozorové činnosti nad obecní samosprávou. V napadaném sdělení krajský úřad uvedl, že usnesení o pojmenování ulice Trnová, ani rozhodnutí o přidělení orientačního čísla neshledal nezákonným a nebude tedy ve věci podnikat další kroky.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Zákon o Ústavním soudu § 75 odst. 1 stanoví, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Toto ustanovení je vyjádřením principu subsidiarity, jednoho ze základních principů ústavního soudnictví. Ústavní soud může do činnosti jiných orgánů zasáhnout jen v případě, že v jejich rozhodování shledá porušení základních práv a svobod stěžovatele, a pouze tehdy, není-li možné nápravu zjednat před obecnými soudy.

V tomto případě stěžovatel nevyčerpal všechny možnosti, které mu náš právní řád dává k ochraně jeho práv. K problematice veřejných prostranství lze v tomto případě odkázat na nález ÚS sp.zn.

Pl.ÚS 21/02

. V něm je mimo jiné zmíněno, že označení soukromé nemovitosti za veřejné prostranství nemůže být dáváno na roveň vyvlastnění nebo nuceného omezení vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny. Co je však podstatnější, rovněž se zde uvádí, že právo vlastníka bránit se obecnému užívání jeho majetku soukromo-právní cestou není nijak omezeno. Vlastníkům je zachována možnost bránit se před svévolným rozhodováním obce o veřejném prostranství prostřednictvím tzv. negatorní žaloby. Ústavní soud se tedy neztotožňuje s názorem stěžovatele, vyjádřeným v ústavní stížnosti, že obecné soudy nemohou zjednat v jeho případě žádným způsobem nápravu a že jediným dalším prostředkem, který k ochraně svých práv má, je ústavní stížnost.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou odmítl.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. dubna 2006

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního