Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 373/06 ECLI:CZ:US:2006:3.US.373.06 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses ECOLAKY's complaint regarding delayed payment order defense deadline. The court rejects claims of procedural unfairness. The court finds no constitutional violation in the lower courts' handling of the case.

Numero d'incarto III.ÚS 373/06
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by ECOLAKY, s. r. o., against lower court rulings regarding a payment order. The company argued that the delivery date of the payment order was not properly ascertained and that their defense was untimely due to a factual error. The court rejected these claims, noting that the recipient's signature and stamp confirmed delivery on April 4, 2005, making the defense submitted on April 20, 2005, clearly late. Consequently, the court found no unconstitutional defects in the lower courts' proceedings and denied the request for a stay of execution.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Zákon o Ústavním soudu § 43 odst. 2 písm. a); Ústava ČR čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod; Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, pokud stěžovatelka sama nepopírá skutkové zjištění o doručení právního dokumentu a nesoulad mezi právními závěry a důkazy není extrémní.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal payment order delivery defense deadline expiration procedural fairness Czech Constitutional Court evidence assessment stay of execution

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

III. ÚS 373/06

Ústavní soud rozhodl dne 31. května 2006 v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky EKOLAKY, s. r. o., se sídlem Archlebov, Archlebov (pekárna), zastoupené JUDr. Pavlem Utěšeným, advokátem v Praze 2, Sokolská 60, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. února 2006, sp. zn. 28 Co 597/2005, usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 12. října 2005, sp. zn. 6 C 1014/2004, a platebnímu rozkazu Okresního soudu v Hodoníně ze dne 8. března 2005, sp. zn. 6 C 1014/2004, spolu s návrhem na odklad vykonatelnosti, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností, která i jinak splňovala formální podmínky podle zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), napadla stěžovatelka usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. února 2006 (28 Co 597/2005-51), usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 12. října 2005 (6 C 1014/2004-38) a platební rozkaz Okresního soudu v Hodoníně ze dne 8. března 2005 (6 C 1014/2004-25) a tvrdila, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva obsažená v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Napadeným usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 21. února 2006 (28 Co 597/2005-51) bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 12. října 2005 (6 C 1014/2004-42), jímž tento soud odmítl odpor podaný stěžovatelkou, která vystupovala v právním postavení jedné ze žalovaných v řízení před obecnými soudy, proti platebnímu rozkazu Okresního soudu v Hodoníně ze dne 8. března 2005 (6 C 1014/2004-25) jako opožděný.

V ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí - stručně shrnuto - že nebylo řádně zjištěno, kdy došlo k doručení platebního rozkazu. Podle názoru stěžovatelky k tomu došlo dne 5. dubna 2005, podle názoru obecných soudů dne 4. dubna 2005. Stěžovatelka v této souvislosti zpochybňuje údaje na doručence a dále uvádí, že její názor o datu doručení platebního rozkazu plyne z jejích interních záznamů. Při doručování by obecné soudy měly vycházet z naprosto spolehlivě zjištěného stavu věci, k čemuž v dané věci nedošlo. Porušení svých ústavně zaručených práv spatřuje stěžovatelka v extrémním nesouladu mezi právními závěry obecných soudů a skutkovým stavem věci. Vzhledem k pochybnostem o datu doručení mělo být nařízeno podle názoru stěžovatelky jednání. Stěžovatelka proto navrhla zrušit napadená rozhodnutí obecných soudů, jak jsou vpředu označena. Současně navrhla odložit vykonatelnost napadených rozhodnutí.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Z odůvodnění napadených rozhodnutí obecných soudů, jak jsou vpředu označena, vyplývá, že platební rozkaz byl stěžovatelce doručen dne 4. dubna 2005 pracovnicí doručující pošty R. H. a za stěžovatelku jej převzal její ekonom, jehož jméno, příjmení a podpis originál doručenky obsahuje, připojeno je i razítko stěžovatelky. V daných souvislostech nelze proto nic namítat proti závěru obecných soudů o tom, že platební rozkaz stěžovatelky byl doručen dne 4. dubna 2005, lhůta k podání odporu počala běžet dne 5. dubna 2005 a skončila uplynutím dne 19. dubna 2005. Odpor podaný stěžovatelkou dne 20. dubna 2005 byl proto posouzen jako opožděně podaný. Údaje v interních záznamech stěžovatelky nejsou v daných souvislostech pro posouzení věci rozhodné.

Za daného stavu, jak byl stručně shrnut, neshledal Ústavní soud v postupu obecných soudů protiústavní vady tvrzené stěžovatelkou v ústavní stížnosti. Stěžovatelka ostatně sama nepopírá, že by platební rozkaz nebyl jejím ekonomem převzat, jí tvrzený extrémní nesoulad mezi právními závěry obecných soudů o opožděnosti podání odporu a důkazy, z nichž uvedené vyplývá, resp. skutkovými zjištěními, které z provedeného dokazování vyplývají, proto Ústavním soudem shledán nebyl. Pod aspektem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR), jenž výlučně zakládá pravomoc Ústavního soudu zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, nelze Krajskému soudu v Brně a Okresnímu soudu v Hodoníně nic vytknout.

Z takto rozvedených důvodů nebylo shledáno porušení tvrzených ani jiných ústavně zaručených práv (svobod) stěžovatelky. Návrh na zrušení ústavní stížností napadených rozhodnutí, jak jsou vpředu označena, byl proto shledán jako zjevně neopodstatněný.

Zjevně neopodstatněnou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu], jak je z výroku tohoto usnesení patrno. Pokud jde o návrh stěžovatelky na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, ten vzhledem k obsahu tohoto usnesení postrádá skutkový i právní základ, a proto mu nebylo vyhověno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. května 2006