Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 195/06 ECLI:CZ:US:2006:3.US.195.06 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirement at filing.

Numero d'incarto III.ÚS 195/06
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court dismissed the constitutional complaint because the petitioner failed to submit the initial application through a lawyer as required by law. Although the petitioner later provided a power of attorney, the court ruled that the mandatory legal representation must be present at the very moment of filing the complaint. Consequently, the court could not examine the merits of the claim regarding the violation of fundamental rights.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu: The requirement for legal representation by a lawyer applies to the entire proceedings before the Constitutional Court and must be fulfilled at the time of filing; failure to comply results in the inadmissibility of the complaint.

Parole chiave

Generato dall'IA
mandatory lawyer representation Constitutional Court procedure inadmissible complaint fundamental rights protection procedural defect legal representation requirement preliminary measure request

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 80 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

III. ÚS 195/06

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti L. P., zastoupeného JUDr. Emilem Švingerem, advokátem v Písku, Smetanova 78, proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 20. 1. 2004, čj. E 300/2002-29, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2005, čj. 30 Co 514/2004-119, spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním ze dne 12. 2. 2006, označeným jako ústavní stížnost a návrh na nařízení předběžného opatření, napadl stěžovatel usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2005, čj. 30 Co 514/2004-119, jakož i jemu předcházející usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 20. 1. 2004, čj. E 300/2002-29, a s tvrzením, že těmito rozhodnutími (a postupem uvedených obecných soudů) bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo na soudní a jinou právní ochranu upravené čl. 36, čl. 37 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod, se domáhal jejich zrušení. Současně navrhl, aby Ústavní soud vydal předběžné opatření, jímž by Okresnímu soudu v Kladně uložil, aby neprováděl další úkony v řízení o výkon rozhodnutí sp. zn. E 300/2002, a to do doby, než Ústavní soud rozhodne o jeho ústavní stížnosti.

Dne 3. 4. 2006 Ústavní soud obdržel přípis od advokáta JUDr. Emila Švingera, v němž sdělil, že zastupuje stěžovatele v dané věci, a s ním i plnou moc ze dne 29. 3. 2006, na jejímž základě byl stěžovatelem zmocněn, aby jej zastupoval v řízení před Ústavním soudem.

Po doručení této plné moci nebylo možno návrh(y) stěžovatele věcně projednat, neboť podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musí být fyzická i právnická osoba jako účastník nebo vedlejší účastník řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem, přičemž povinnost právního zastoupení se týká celého řízení, což znamená, že musí být splněna již v době podání návrhu. Je tedy nutné, aby rovněž návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti byl sepsán a podán advokátem. Z tohoto důvodu Ústavní soud stěžovatele prostřednictvím jeho právního zástupce vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů předmětnou vadu odstranil, a to předložením advokátem sepsaného návrhu; současně jej upozornil na to, že pokud dané výzvě nevyhoví, může být jeho podání podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnuto. Tato výzva byla doručena dne 11. 5. 2006.

Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení byly naplněny, neboť lhůta k odstranění vad marně uplynula. Z tohoto důvodu Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost dle citovaného ustanovení odmítnout.

Pokud se stěžovatel v ústavní stížnosti domáhá, aby Ústavní soud vydal předběžné opatření podle § 80 zákona o Ústavním soudu, pak - stejně jako tomu je v případě návrhu na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu - by takový postup byl možný pouze tehdy, jestliže by Ústavní soud ústavní stížnost přijal; předmětný návrh má ve vztahu k ústavní stížnosti akcesorickou povahu a nelze jej od ústavní stížnosti oddělit (viz např. usnesení ze dne 13. 1. 1995,

sp. zn. IV. ÚS 209/94

, publ. in: Sbírka nálezů a usnesení ÚS, sv. 3, usn. č. 2); pokud je ústavní stížnost odmítnuta, sdílí takový návrh osud ústavní stížnosti, a proto jej nebylo třeba zmiňovat ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. května 2006