Constitutional Court dismisses appeal as previously rejected on identical facts and legal grounds.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the Constitutional complaint filed by the Sokol Association against a lower court's decision to suspend proceedings. The applicant argued that the suspension violated her rights, but the Court noted this issue had already been adjudicated in two prior cases involving identical facts and legal reasoning. Consequently, the Court dismissed the current complaint under the provision for manifestly unfounded appeals based on prior rulings.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; Repeated constitutional complaints regarding identical facts and legal grounds are manifestly unfounded and must be dismissed.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy, o ústavní stížnosti České obce sokolské se sídlem v Praze 1, Újezd 450, zastoupeného JUDr. Hanou Mrázkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Kaštanová 34, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 11. 2005, sp. zn. 19 Co 302/2005, takto:
Ústavní stížnost s e o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
V ústavní stížnosti podané ve smyslu § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví uvedené rozhodnutí, kterým odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 9. 9. 2005, č. j. 4 C 63/2001-82, o zastavení řízení v její věci navrácení majetkových práv podle zákona č. 173/1990 Sb. a č. 232/1991 Sb.
Stěžovatelka má za to, že bylo porušeno její právo zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny"); z obsahu ústavní stížnosti se podává, že zpochybňuje závěry šetření, na jehož základě obecné soudy dospěly k závěru, že návrh na pokračování v řízení přerušeném podle § 110 o.s.ř. podán nebyl, a nesouhlasí proto se závěrem, že zde byly důvody, aby řízení bylo podle § 111 odst. 3, věty druhé, o.s.ř. zastaveno.
Ústavní stížnost je ve smyslu § 43 odst. 2 písm. a/ zákona o Ústavním soudu zjevně neopodstatněná také v případě, kdy jí předestřené tvrzení o porušení ústavním pořádkem chráněného základního práva a svobody bylo již dříve Ústavním soudem posouzeno, a z něj vycházející (obdobná) ústavní stížnost jím byla shledána nedůvodnou nebo neopodstatněnou; jinak řečeno, je tomu tak tehdy, když stížností napadené rozhodnutí je konformní se závěry, jež Ústavní soud již dříve vyslovil, a jimiž je rozhodnutí obecných soudů fakticky aprobováno, ať již k tomu došlo předtím nebo poté.
To je významné potud, že tak je tomu v posuzované věci.
Ve věcech
sp. zn. II. ÚS 47/06
a
sp. zn. II. ÚS 48/06
(v usneseních ze dne 16. a 8.3.2006) posuzoval Ústavní soud identické ústavní stížnosti stěžovatelky proti obsahově shodným rozhodnutím téhož odvolacího soudu, jímž shodně potvrdil usnesení (téhož) soudu prvního stupně o zastavení řízení v stěžovatelových věcech, vydané na totožném skutkovém i právním základě (§ 110, § 111 odst. 3, věta druhá, o.s.ř.). V obou případech Ústavní soud ústavní stížnosti stěžovatelky kvalifikoval jako návrhy zjevně nepodstatněné, a podle § 43 odst. 2 písm. a/ zákona o Ústavní soudu, je odmítl.
Jelikož Ústavní soud neshledal žádný důvod (logický ani věcný), aby nyní rozhodl jinak, uchýlil se - ve smyslu výše vyložené zásady - znovu k ustanovení § 43 odst. 2 písm. a/ zákona o Ústavním soudu, a posuzovanou ústavní stížnost odmítl rovněž; na odůvodnění předchozích rozhodnutí se přitom odkazuje.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu n e n í odvolání přípustné.
V Brně dne 26. července 2006
Jan M u s i l v. r.
předseda senátu
Za správnost:
Jana Němečková