Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 99/06 ECLI:CZ:US:2006:1.US.99.06 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed as inadmissible due to failure to exhaust ordinary appeal remedies first.

Numero d'incarto I.ÚS 99/06
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the applicant against lower court rulings on drug production charges. The applicant argued that his right to defense was violated because he was interrogated without his lawyer present during the preparatory proceedings. The court ruled the complaint inadmissible because the applicant failed to exhaust all available ordinary legal remedies, specifically the appeal process, before seeking constitutional relief.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; Ústavní stížnost je nepřípustná, pokud stěžovatel před jejím podáním nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně práva.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies constitutional complaint inadmissibility right to defense preparatory proceedings subsidiarity of constitutional review

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 33 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním
čl. 36 odst. 1, 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
Stěžovatel tvrdí, že v proběhlém trestním řízení nebylo respektováno jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1, 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
§ 265a a následující zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 636/2002
c) (srovnej též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 636/2002, 11 Tdo 1286/2003 in http://www.nsoud.cz/).
Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 1286/2003

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele K. B., zastoupeného JUDr. Stanislavou Peškarovou, advokátkou, se sídlem J. M. Marků, Lanškroun, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 2. 2005, sp. zn. 5 T 56/2002, a proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 10. 2005, sp. zn. 10 To 45/2005, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové a Vrchního soudu v Praze jako účastníků řízení, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 24. 2. 2006 stěžovatel napadl rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 2. 2005, sp. zn. 5 T 56/2002, a rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 10. 2005, sp. zn. 10 To 45/2005, kterými byl shledán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb. trestního zákona (dále jen "trestní zákon") ve spolupachatelství.

Stěžovatel tvrdí, že v proběhlém trestním řízení nebylo respektováno jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1, 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stěžovatel poukazuje na ustanovení § 33 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (dále jen "trestní řád"), dle kterého obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, může uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě, činit návrhy a podávat žádosti a opravné prostředky a má právo zvolit si obhájce a s ním se radit i během úkonů prováděných orgánem činným v trestním řízení. Porušení citovaných ustanovení stěžovatel spatřuje v tom, že v přípravném řízení byl vyslýchán bez přítomnosti své obhájkyně.

Stěžovatel navrhnul, aby Ústavní soud rozsudky napadené ústavní stížností zrušil.

Ústavní stížnost není přípustná.

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod je její subsidiarita. Ústavní stížnost lze zásadně podat pouze tehdy, kdy již nelze k ochraně práva využít jiné prostředky. Ústavní soud, předtím než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), včetně podmínek podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, kdy je vyžadováno, aby před podáním ústavní stížnosti stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.

Ústavní stížnost je nepřípustná, protože stěžovatel před jejím podáním nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon poskytuje k ochraně jeho práva. Podle právní úpravy obsažené v § 265a a následujících zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (dále jen "trestní řád"), je proti rozhodnutí, které stěžovatel ústavní stížností napadl, přípustné dovolání, přičemž je zřejmé, že stěžovatelovy námitky spadají pod dovolací důvody uvedené v § 265b trestního řádu, konkrétně dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) (srovnej též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 636/2002, 11 Tdo 1286/2003 in http://www.nsoud.cz/).

Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, musel vzhledem k výše uvedenému a také vzhledem k doktríně minimalizace zásahů Ústavního soudu do rozhodovací činnosti obecných soudů předložený návrh odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. dubna 2006

Ivana Janů, soudce zpravodaj