Constitutional Court dismisses constitutional complaint for being filed late after appeal rejection.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by S. S. regarding eviction proceedings. The applicant argued that fundamental rights were violated, but the Court found the complaint procedurally inadmissible due to a missed filing deadline. The Court determined that the 60-day limitation period began after the final appeal judgment was served, not after the rejection of the appeal itself, rendering the submission untimely.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu: The limitation period for filing a constitutional complaint runs from the service of the final appeal judgment; if the appeal is rejected for reasons within the court's discretion, the period restarts, but rejection for procedural defects does not extend the deadline.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
I. ÚS 84/06
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti S. S., zast. JUDr. Jiřinou Fellnerovou, advokátkou, sídlem Resslova 9, Olomouc, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 30.3.2005, č.j. 40 Co 1441/2004-368, a proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 2.6.2004, č.j. 10 C 166/95-334, t a k t o :
Ústavní stížnost se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatel v návrhu na zahájení řízení ze dne 15.2.2006, předanému k poštovní přepravě téhož dne, napadal rozsudky obecných soudů, a to rozsudek Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 30.3.2005, č.j. 40 Co 1441/2004-368, a rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 2.6.2004, č.j. 10 C 166/95-334, vydané ve sporu o vyklizení nemovitosti. Dále uvedl, že proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28.11.2005, sp.zn. 22 Cdo 2775/2005, odmítnuto. Toto usnesení bylo doručeno jeho zmocněnkyni dne 19.12.2005.
Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. čl. 83 a čl. 91 Ústavy) a není pravidelnou přezkumnou instancí rozhodnutí obecných soudů. Ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, což znamená, že ji lze podat pouze za určitých okolností a při zachování zákonných podmínek. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lhůtu pro podání ústavní stížnosti stanoví § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu na 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (příp. na 60 dnů od doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, který byl orgánem, jenž o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení - srov. § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
Ústavní soud konstatuje, že v posuzované věci nejsou naplněny podmínky nezbytné k projednání ústavní stížnosti, protože stěžovatel nedodržel stanovenou lhůtu k jejímu podání. Přitom možnost podat ústavní stížnost byla plně v jeho dispozici již v okamžiku, kdy rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci. Rozhodl-li se stěžovatel pro podání mimořádného opravného prostředku, tj. dovolání, bylo na něm, aby v dovolacím řízení řádně pokračoval, a pokud by dovolací soud tento opravný prostředek odmítl z důvodů závisejících na jeho uvážení, měl by stěžovatel nově otevřenou lhůtu pro podání ústavní stížnosti. Ovšem stěžovatelovo dovolání bylo Nejvyšším soudem odmítnuto jako nezpůsobilé k zahájení dovolacího řízení, nikoliv z důvodů závisejících na uvážení dovolacího soudu. Proto nelze pro určení lhůty k podání ústavní stížnosti aplikovat § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu. Na základě těchto zjištění považuje Ústavní soud za evidentní, že posledním opravným prostředkem stěžovatele bylo odvolání, přičemž rozhodnutí o něm bylo právní zástupkyni stěžovatele doručeno dne 7.6.2005. Ode dne následujícího počala běžet lhůta k podání ústavní stížnosti podala § 72 odst. 3 zákona o Ústavní soudu, tudíž stěžovatelův návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti byl předán k poštovní přepravě po jejím marném uplynutí.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako návrh opožděný podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. dubna 2006
Ivana Janů, v.r.
soudce zpravodaj