Constitutional court dismisses appeal claiming right to court protection violated by denial of retrial.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the applicant against decisions denying a retrial. The applicant argued that new expert opinions proved a wrongful assessment of his mental state, violating his right to court protection. The court ruled that since no constitutional rights were violated and the retrial conditions were not met, the appeal was clearly unfounded.
Regesto Legislator
Generato dall'IAZákon o Ústavním soudu; Listina základních práv a svobod: The Constitutional Court does not review whether new evidence warrants a retrial if the lower courts did not violate the applicant's constitutionally guaranteed rights.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
III. ÚS 351/05
Ústavní soud rozhodl dne 6. září 2005 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Jana Musila a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. P. P., zastoupeného JUDr. Františkem Maderem, advokátem v Ostravě - Porubě, Spojů 835/2, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. března 2005, sp. zn. 30 Nt 202/2005, a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. června 2005, sp. zn. 3 To 71/2005, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Včas podanou ústavní stížností, která i jinak splňovala formální podmínky podle zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu), napadl stěžovatel usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. března 2005 (30 Nt 202/2005-41) a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. června 2005 (3 To 71/2005) a tvrdil, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
Napadeným usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. června 2005 (3 To 71/2005) byla zamítnuta podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. března 2005 (30 Nt 202/2005-41), jímž byl zamítnut návrh na povolení obnovy řízení.
V ústavní stížnosti stěžovatel uvádí - stručně shrnuto - že odborný znalecký posudek vypracovaný dřívějšími znalci v porovnání s aktuálním znaleckým posudkem prim. MUDr. H. je naprosto odlišný, v důsledku čehož došlo k chybnému posouzení duševního stavu stěžovatele v původním řízení. Navrhl proto zrušit napadená rozhodnutí obecných soudů, jak jsou vpředu označena.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ve věci posuzované ústavní stížnosti bylo podrobeno přezkumu řízení o povolení obnovy, v němž nebylo shledáno porušení stěžovatelem tvrzených ani jiných ústavně zaručených práv a svobod.
Podle § 278 odst. 1 tr. ř. se obnova řízení povolí tehdy, pokud vyjdou najevo nové skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě, nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve, odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo o přiznaném nároku poškozeného na náhradu škody, anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zjevném nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu. Uvedený výčet důvodů pro povolení obnovy je taxativní.
V této souvislosti lze v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu konstatovat, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů (k tomu srov. např. nález ve věci III. ÚS 23/93 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 1., č. 5, Praha 1994) a že mu nepřísluší posuzovat, zda stěžovatelem navržené důkazy a tvrzené skutečnosti zakládají důvod pro povolení obnovy řízení za předpokladu, že v řízení o ní nebylo porušeno některé z ústavně zaručených práv stěžovatele; takovéto porušení však shledáno nebylo, neboť obecné soudy návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení řádně projednaly, v odůvodnění svých rozhodnutí uvedly, jakými úvahami se při rozhodování řídily a z jakých důvodů neshledaly tvrzení stěžovatele souladné s taxativně vymezenými podmínkami povolení obnovy řízení (§ 278 odst. 1 tr. ř.), z čehož je patrno, že ve věci posuzované ústavní stížnosti k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nedošlo. Stížnostní soud (Vrchní soud v Olomouci) dospěl k závěru, že znalecké posudky nejsou v žádném rozporu, naopak závěry (nového) znalce MUDr. H. potvrzují zjištění učiněná znalci MUDr. H. D., PhDr. I. S. a MUDr. K. S. v původním řízení, nešlo tedy o nové skutečnosti, které by odůvodnily povolit obnovu řízení.
Z výše rozvedených důvodů byl návrh na zrušení ústavní stížností napadených rozhodnutí obecných soudů posouzen jako zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu] a jako takový odmítnut.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. září 2005