Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 319/03 ECLI:CZ:US:2003:4.US.319.03 Generato dall'IA

Constitutional Court dismissed constitutional complaint due to formal defects and improper request for positive action.

Numero d'incarto IV.ÚS 319/03
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint against the Regional Prosecutor's Office for formal procedural defects. The applicant alleged violations of the presumption of innocence and requested specific investigative actions, which the Court deemed incompatible with its statutory powers. Consequently, the Court ruled that it cannot issue orders for positive conduct and must reject the request as procedurally inadmissible.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb.; The Constitutional Court of the Czech Republic is not competent to decide on requests for positive action by public authorities and must reject such complaints as formally defective.

Parole chiave

Generato dall'IA
Constitutional Court competence formal defects complaint positive action request presumption of innocence procedural inadmissibility

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Art. 2 odst. 3 Ústavy ČR
Art. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
Art. 83 Ústavy ČR
§ 82 odst. 3 písm. a) a b) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 82 odst. 3 písm. a) a b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dle něhož, bylo-li vyhověno ústavní stížnosti fyzické nebo právnické osoby podle čl.
§ 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb.
Art. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

IV. ÚS 319/03

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Z. K., zastoupeného JUDr. K. K., advokátem, proti tvrzenému zásahu Krajského státního zastupitelství v Brně, pracoviště Jihlava, do ústavně zaručených základních lidských práv,

t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel napadl ústavní stížností postup v záhlaví uvedeného orgánu veřejné moci s tvrzením, že jím v konečném důsledku dochází k porušení čl. 2 odst. 5 tr. řádu, dle něhož v přípravném řízení jsou orgány činné v trestním řízení povinny se stejnou pečlivostí objasňovat skutečnosti svědčící ve prospěch stejně jako v neprospěch obviněného. Zejména v jím namítaném postupu krajského státního zastupitelství, spočívajícím v údajné nečinnosti, kdy zákonem předvídaným způsobem nedošlo k nápravě vad přípravného řízení, spatřuje stěžovatel dotčení v jemu svědčící zásadě presumpce neviny ovládající trestní řízení, jakož i porušení čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatel se s odkazem na blíže rozvedené výtky domáhá, aby Ústavní soud vydal nález, jímž by Krajskému státnímu zastupitelství v Brně, pracoviště Jihlava, uložil, "aby v souladu se zjištěními Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a ve smyslu závazného sdělení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ze dne 23. 2. 2001, čj. VZt 359/98, uskutečnilo úkony v rozsahu námitek uplatněných v žádostech o přezkoumání postupu vyšetřovatele a v podnětech k výkonu dohledu podaných stěžovatelem, k objasňování otázky týkající se zpracování znaleckých posudků dr. Ing. D. a součinnosti, kterou mu měli poskytovat Věroslav B. a Ing. K.. Jedná se o tyto úkony: 1. provést výslech jmenovaných osob Ing. D., Ing. K. a Věroslava B.. 2. Provést výslech Mjr. Ing. P., a to ve vztahu k součinnosti V. B., tak, jak bylo obsaženo v pokynu vrchního státního zastupitelství. 3. provést výslech náměstka primátora Z. k otázce podjatosti vyšetřovatele."

Ústavní soud posoudil ústavní stížnost z pohledu formálních (procesních) náležitostí, jejichž splnění je nezbytnou podmínkou umožňující její věcné projednání a shledal, že tato vykazuje formální vady, jež mají za následek její odmítnutí. Není totiž možno přehlížet, že Ústavní soud je, jakožto orgán veřejné moci a coby orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR), přirozeně povinen při své činnosti respektovat taktéž jednu ze základních zásad právního státu, jíž je uplatňování státní moci jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon (čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Vycházeje z tohoto obecného východiska, posuzoval v těchto intencích i nyní projednávaný případ.

V dané věci, s ohledem na návrhové žádání stěžovatele (jím předestřený petit), je z hlediska kompetenčního určující ust. § 82 odst. 3 písm. a) a b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dle něhož, bylo-li vyhověno ústavní stížnosti fyzické nebo právnické osoby podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, Ústavní soud zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo jestliže porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody spočívalo v jiném zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, zakáže příslušnému státnímu orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval, a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením.

Domáhá-li se ovšem stěžovatel vydání nálezu, jímž by Ústavní soud přikázal orgánu veřejné moci konat ve smyslu takového pozitivního jednání, jak je shora popsáno, je nutno konstatovat, že se v daném případě jedná o návrh, resp. takovým způsobem formulovaný petit, který Ústavní soud nemůže při své rozhodovací činnosti reflektovat, tj. k vydání jemu korespondujícího rozhodnutí, jak vyplývá z toho, co bylo uvedeno, není oprávněn (Ústavní soud může výrokem svého rozhodnutí uložit, kromě zákazu v pokračování porušování práva a svobody, toliko již zmíněnou povinnost obnovit stav před porušením ústavně zaručeného základního práva nebo svobody, pokud k němu došlo, a to za předpokladu, že jím není napadáno rozhodnutí).

Proto byl návrh stěžovatele podle ust. § 43 odst. 1 písm. d) citovaného zákona, jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, usnesením odmítnut, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. listopadu 2003

JUDr. Eva Zarembová

soudce zpravodaj