Constitutional complaint dismissed for non-exhaustion of administrative litigation remedies under Czech law.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the taxpayer against a financial authority decision. The petitioner argued violations of fundamental rights but failed to file a required administrative lawsuit first. The court ruled that the constitutional remedy is subsidiary and only available after exhausting all statutory legal protections, which included the administrative litigation process.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.; § 75 odst. 1 zákona: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law for the protection of their rights.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
III. ÚS 193/03
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. Š., zastoupeného JUDr. I. H., advokátkou, proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 10. února 2003, čj. 1116/150/2003, mimo ústní jednání dne 26. května 2003 soudcem zpravodajem JUDr. Jiřím Muchou, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, podanou včas (§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§ 30 odst. 1,
§ 34, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zákona], napadl stěžovatel rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 10. února 2003 (1116/150/2003) a tvrdil, že jím byl porušen čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1, 2 a 3 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel proto navrhl, aby označené rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích Ústavní soud zrušil.
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení (§ 75 odst. 1 zákona).
Ze samotného tvrzení stěžovatele v ústavní stížnosti vyplývá, že v dané věci nenapadl rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 10. února 2003 (1116/150/2003) správní žalobou. Tím však nevyčerpal procesní prostředek, který mu zákon k ochraně jeho práva, ve smyslu ust. § 75 odst. 1 zákona, poskytuje. V této souvislosti neobstojí ani argumentace stěžovatele, že nepodal správní žalobu s ohledem na možné riziko hrazení nákladů soudního řízení v případě, že "by nebyl ve sporu úspěšný". Procesní předpis (občanský soudní řád) na takové situace pamatuje a umožňuje stěžovateli podat návrh na osvobození od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.) a současně mu ustanovit na jeho žádost právního zástupce (§ 30 o. s. ř.), příp. právního zástupce (advokáta) mu může určit Česká advokátní komora (§ 18 odst. 2 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů).
Nadto bývá běžnou praxí, že i v případě úspěchu žalovaného správního úřadu při soudním přezkumu správního rozhodnutí (nejde o klasické sporné řízení) žalobce k úhradě nákladů řízení protistrany zavázán není, neboť správnímu úřadu povětšinou žádné náklady nevznikají, odhlédnuto již od toho, že občanský soudní řád umožňuje i v takovém případě na žádost aplikaci institutu nepřiznání náhrady nákladů řízení (§ 150 o. s. ř.).
Stěžovatel se proto měl v souladu se zásadou subsidiarity ústavní stížnosti bránit cestou správní žaloby u příslušného soudu.
Pro úplnost je možné uvést, že Ústavní soud neshledal důvod pro postup podle § 75 odst. 2 zákona, když stěžovatel o takovýto postup nepožádal. Ústavní stížnost byla z důvodů výše rozvedených posouzena jako nepřípustná (§ 75 odst. 1 zákona) a bylo o ní rozhodnuto odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona], jak z výroku tohoto usnesení je patrno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 26. května 2003