Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 302/02 ECLI:CZ:US:2002:4.US.302.02 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal regarding late initiation of disciplinary proceedings against a judge.

Numero d'incarto IV.ÚS 302/02
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic declared the Supreme Court's decision to reject the constitutional complaint admissible and annulled it. The petitioner argued that the disciplinary committee should not have considered the Minister of Justice's proposal because it was filed late. The Court determined that the two-month statutory deadline for filing the proposal began when the competent authority discovered the misconduct, not when the final report was received. Consequently, the proposal submitted in January 2001 was deemed untimely, and the Court ruled on the procedural violation without examining the merits.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 6 odst. 5 zákona č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců; The statutory deadline for initiating disciplinary proceedings begins when the competent authority discovers the misconduct, not when the final verification report is received, ensuring the start date is not arbitrary.

Parole chiave

Generato dall'IA
disciplinary proceedings statutory deadline discovery of misconduct Constitutional Court judicial accountability

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 6 odst. 5 zákona č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců
čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
porušení čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod podle
§ 82 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 82 odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

K počátku lhůty pro podání návrhu na zahájení kárného řízení podle zákona o kárné odpovědnosti soudců

Ústavní soud

rozhodl dne 3. října 2002 v senátě ve věci

ústavní stížnosti JUDr. V. Č., proti rozhodnutí Nejvyššího soudu

ČR ze dne 21. 3. 2002, čj. Skno 6/2001-91, za účasti Nejvyššího

soudu ČR, jako účastníka řízení, a ministra spravedlnosti ČR, jako

vedlejšího účastníka, za souhlasu účastníků bez ústního jednání,

takto:

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 3. 2002, čj. Skno

6/2001-91, se zrušuje.

Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému

rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR stěžovatel uvádí, že kárné senáty

se mimo jiné neměly věcně zabývat návrhem ministra spravedlnosti

na zahájení kárného řízení, a to proto, že nebyl Vrchnímu soudu

v Olomouci podán ve stanovené lhůtě. Z těchto, jakož i dalších,

důvodů domáhá se proto zrušení napadeného rozhodnutí.

Nejvyšší soud ČR ve svém vyjádření ze dne 22. 8. 2002 uvedl,

že stěžovatelovy výtky nelze považovat za důvodné. Návrh na

zahájení kárného řízení byl totiž podán včas, neboť důvody, pro

které k průtahům došlo, byly zjištěny až na základě podkladů,

z nichž čerpá Zpráva o prověrce kontrolní komise odboru organizace

a dohledu MS ČR. Pokud pak oba soudy dospěly na základě zhodnocení

provedeného dokazování k závěru, že zde neexistovaly objektivní

podmínky bránící stěžovateli vyvarovat se průtahů ve věcech,

v nichž byl kárně obviněn, jde o hodnocení, které vyústilo v závěr

o splnění subjektivní stránky skutkové podstaty kárného provinění.

Z uvedených důvodů navrhuje proto odmítnutí ústavní stížnosti.

Vedlejší účastník ministr spravedlnosti ČR ve svém vyjádření

z 16. 8. 2002 zdůraznil, že prověrka u Krajského soudu v Brně

uskutečněná pracovníky odboru organizace a dohledu byla součástí

širší akce, prováděné u Krajského soudu v Ostravě, Krajského soudu

v Brně a Krajského soudu v Ústí nad Labem, jejíž výsledek byl

zpracován dne 11. 12. 2000, o den později schválen ředitelem

odboru a vedení Ministerstva spravedlnosti ČR předložen dne 14.

12. 2000.

Pokud jde o věcnou stránku, poukázal vedlejší účastník na

podrobné a přesvědčivé zdůvodnění rozhodnutí kárného senátu

Vrchního soudu v Olomouci. Z těchto důvodů rovněž navrhl zamítnutí

ústavní stížnosti.

Z obsahu spisu Ds 4/2001 Vrchního soudu v Olomouci Ústavní

soud zjistil, že návrhem podaným dne 29. 1. 2001 podal ministr

spravedlnosti návrh na zahájení kárného řízení proti JUDr. V. Č.,

předsedovi senátu Krajského soudu v Brně, s odkazem na naplnění

skutkové podstaty závažného kárného provinění podle ustanovení

§ 2 odst. 2 zákona č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců,

ve znění pozdějších předpisů, kterého se měl dopustit tím, že ve

4 trestních věcech prvostupňové agendy Krajského soudu v Brně byl

nečinný po dobu 3 let.

Podle ustanovení § 6 odst. 5 citovaného zákona, ve znění

pozdějších předpisů, návrh na zahájení kárného řízení musí být

podán u příslušného kárného soudu do 2 měsíců ode dne, kdy se

orgán oprávněný podat návrh dozvěděl o kárném provinění,

nejpozději však do 1 roku ode dne spáchání kárného provinění.

Uvedená lhůta 2 měsíců je lhůtou zákonnou, z čehož vyplývá, že

její zachování je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti.

V projednávané věci byla nezbytnost zkoumání této zákonné lhůty

naléhavá tím spíše, že již ze samotného návrhu na zahájení kárného

řízení vyplynulo, že prověrku zmíněných trestních věcí

u stěžovatele ukončil odbor organizace a dohledu Ministerstva

spravedlnosti ČR již dne 21. 11. 2000, téhož dne o ní učinil

zápis, s jejími výsledky byl ministr spravedlnosti nicméně

seznámen teprve dne 14. 12. 2000. To, že zpráva o prověrce

vybraných trestních věcí starších tří let vyřizovaných

v prvostupňové agendě u Krajského soudu v Ostravě, Krajského soudu

v Brně a Krajského soudu v Ústí nad Labem byla souhrnně zpracována

pracovnicí zmíněného odboru Ministerstva spravedlnosti ČR JUDr.

B-ovou teprve dne 11. 12. 2000 a ministr spravedlnosti, jak ve

svém návrhu uvádí, byl s jejími výsledky seznámen dne 14. 12.

2000, může podle názoru Ústavního soudu stěží cokoli změnit na

tom, že již dne 21. 11. 2000 byl orgánům, pověřeným vedením

Ministerstva spravedlnosti ČR provedením prověrky, znám stav věci,

když navíc o tomto stavu bylo Ministerstvo spravedlnosti ČR

informováno i přípisem předsedkyně Krajského soudu v Brně ze dne

22. 11. 2000, čj. Spr 3778/2000. Část věty citovaného ustanovení

§ 6 odst. 5 zákona o kárné odpovědnosti soudců, "kdy se orgán

oprávněný podat návrh dozvěděl o kárném provinění", nelze tedy

chápat tak, že běh zákonné subjektivní lhůty k podání návrhu na

kárné řízení počíná teprve dnem, kdy ministru spravedlnosti byla

oficiálně předána zpráva o výsledku kontroly, neboť tím by počátek

běhu uvedené lhůty se nutně stal věcí nahodilosti. Jinými slovy,

pověřil-li ministr spravedlnosti, jako orgán oprávněný podat návrh

na zahájení kárného řízení, provedením prověrky určitý odbor, což

se běžně a pochopitelně děje, implikuje tento postup nicméně to,

že lhůta k podání návrhu začíná běžet již dnem zjištění nedostatků

tímto orgánem v konkrétním případě, a to bez jakékoli závislosti

na době provedení prověrek a jejich výsledků u jiných soudů. Lhůta

2 měsíců je dostatečně dlouhá k tomu, aby výsledky kontroly byly

včas vyhodnoceny a vyvozeny z ní případné závěry. Vzhledem

k uvedenému tedy návrh, podaný dne 29. 1. 2000, byl učiněn

opožděně.

Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnosti pro

porušení čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod podle

ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.,

o Ústavním soudu, vyhověl a napadené usnesení Nejvyššího soudu ČR

podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a) citovaného zákona zrušil,

aniž by se musel zabývat jeho věcným obsahem.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 3. října 2002