Constitutional complaint dismissed due to missing full power of attorney for the legal representative.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by O. M. through a legal representative lacking a full power of attorney. The representative submitted the complaint without the mandatory document authorizing them to act on behalf of the client before the Constitutional Court. Consequently, the court treated the submission as an unauthorized proposal and dismissed it under the relevant procedural statute.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 27 odst. 1, 2 zák. č. 182/1993 Sb.; § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint filed by a legal representative without a full power of attorney is inadmissible and must be dismissed as an unauthorized proposal.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
III. ÚS 202/02
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti JUDr. T. S., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. prosince 2001, sp. zn. 9 To 515/2001, a usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 8. listopadu 2001, sp. zn. Nt 765/2001, mimo ústní jednání dne 14. května 2002 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, podanou vpředu vyznačeným zástupcem, domáhal se tento jménem O. M., přezkumu rozhodnutí odvolacího soudu (Krajského soudu v Praze - 9 To 515/2001-32), kterým byla zamítnuta stížnost proti rozhodnutí obecného soudu I. stupně (Okresního soudu v Nymburce - Nt 765/2001), o omezení zajištění finančních prostředků na bankovním účtu O. M., obviněného z trestného činu lichvy, a navrhl jejich zrušení z důvodu porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a dalších obdobných práv plynoucích také z čl. 6 odst. 1, 2 Úmluvy o lidských právech. V důsledku obou rozhodnutí pak došlo k zásahu do majetkových práv chráněných čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
K ústavní stížnosti však nebyla připojena plná moc, z níž by se podávalo oprávnění právního zástupce jednat jménem stěžovatele.
Protože plná moc k zastupování účastníka v řízení před Ústavním soudem, jako nepominutelná procesní náležitost zvláštní plné moci, musí být Ústavnímu soudu předložena spolu s tím kterým podáním, v posuzované věci tedy v okamžiku, kdy řízení před Ústavním soudem mělo být zahájeno (§ 27 odst. 1, 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona), je zřejmé, že zástupce sám bez plné moci před Ústavním soudem jednat nemůže, a proto ve smyslu ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu byla ústavní stížnost, jak shora je označena, posouzena jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§ 43
odst. 1 písm. c) zákona] a o ní jako o takové bylo rozhodnuto odmítavým výrokem, jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).
V Brně 14. května 2002