Constitutional Court dismisses constitutional complaint for failure to correct formal defects and lack of legal representation.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the applicant's constitutional complaint because he failed to correct formal defects within the statutory deadline. Although the court highlighted the applicant's duty to be represented by a lawyer and his prior experience with the Court, he did not submit the required special power of attorney or address the identified flaws. Consequently, the court applied the mandatory dismissal provision due to the applicant's persistent non-compliance with procedural requirements.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint must be corrected for formal defects within the prescribed time; failure to do so, especially when the applicant is aware of the requirements and has been warned of consequences, results in the mandatory dismissal of the complaint.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele Ing. P. Ch., o návrhu ze dne 4. 4. 2002, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel se svým návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 9. 4. 2002 obrátil na Ústavní soud se žádostí o přešetření postupu orgánů Policie ČR při jeho zatčení a předvedení na policejní služebnu, kde byl fotografován za účelem zařazení do policejní kartotéky a byly mu sejmuty otisky prstů a dlaní. Navrhovatel se domnívá, že i postup Obvodního soudu pro Prahu 5 v trestním řízení, vedeném pod sp. zn. Nt 39/2002, v rámci něhož byl vydán příkaz k jeho zatčení, je protiprávní a došlo jím k zásahu do jeho ústavně zaručených práv a svobod.
Vzhledem k tomu, že návrh nesplňoval náležitosti dle ustanovení § 30 odst.1 a § 34 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, byl navrhovatel vyzván k odstranění vad svého podání ve lhůtě 30 dnů. Tento přípis byl navrhovateli doručen oproti podpisu dne 19. 6. 2002. Dne 17. 7. 2002 navrhovatel podal k poštovní přepravě přípis, ve kterém znovu popisuje postup svého zatčení a předvedení a opakuje námitky nesprávného postupu výše zmíněných orgánů, jehož důsledkem došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv. Domnívá se, že tímto přípisem odstranil všechny vady vytčené soudní výzvou, a pokud tomu tak není, žádá o prodloužení lhůty k odstranění vad svého podání do 31. 8. 2002.
Ústavní soud je nucen konstatovat, že dne 19. 7. 2002 marně uplynula soudcovská lhůta určená k odstranění vytčených vad podání, aniž je navrhovatel přes poučení o možných následcích odstranil, a že jeho žádost o prodloužení lhůty není s ohledem na okolnosti případu důvodná.
Ústavní soud při posouzení případu přihlédl k tomu, že navrhovateli byly výše uvedenou výzvou Ústavního soudu vytčeny vady jeho návrhu, přičemž byla zdůrazněna zejména jeho povinnost plynoucí z ustanovení § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to včetně vlastního sepsání návrhu, na základě speciální plné moci. Navrhovatel byl informován, že citovaný zákon neumožňuje ustanovení advokáta z úřední moci, avšak dle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, má každý právo na poskytnutí právní pomoci advokátem a na to, aby mu byl v případě, že mu tato pomoc bude odmítnuta, přidělen advokát, určený Českou advokátní komorou (110 00 Praha 1, Národní 16). Navrhovatel byl dále upozorněn, že pokud vytčené vady podání nebudou ani v této lhůtě odstraněny, bude návrh bez dalšího dle § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Navrhovatel však v řízení dále vystupoval bez nutného právního zastoupení, požadovanou speciální plnou moc nepředložil a z jeho dalšího přípisu ani nevyplývá, že má v úmyslu vady v právním zastoupení odstranit. Ústavní soud dále přihlédl ke skutečnosti, že navrhovatel před Ústavním soudem v minulosti vedl řadu již skončených řízení a i v této trestní věci podal k Ústavnímu soudu několik samostatných návrhů, o nichž probíhají řízení pod různými spisovými značkami. Jsou mu tedy nepochybně dobře známy náležitosti návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem stanovené citovaným ustanovením zákona. 60denní lhůta k podání ústavní stížnosti je lhůtou zákonnou a nelze ji obcházet prodlužováním soudcovských lhůt pro odstranění vad návrhu.
Za této situace, kdy navrhovatel i přes poučení o možných následcích vady svého podání ve stanovené lhůtě neodstranil, nezbylo Ústavnímu soudu, než jeho návrh odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. července 2002 JUDr. Jiří Malenovský
soudce zpravodaj