Constitutional complaint dismissed because plaintiffs lacked standing as they were not parties to the underlying civil proceedings.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaints filed by the plaintiffs against a civil court decision regarding their deceased husband. The plaintiffs argued that the lower court violated their deceased father's constitutional rights, but the Court found they were not parties to the original civil proceedings. Consequently, the Court ruled that the plaintiffs lacked the necessary procedural standing to file the complaints under the relevant statute.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.; A constitutional complaint is inadmissible if the complainant was not a party to the proceedings in which the contested decision was made, thereby lacking procedural standing.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
III. ÚS 687/01
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů M. Z., zastoupených JUDr. J. P., advokátem, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. července 2001, sp. zn. 51 Co 294/2001, a opravnému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. září 2001, sp. zn. 51 Co 294/2001, mimo ústní jednání dne 16. ledna 2002 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, podanou včas (§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§ 30 odst. 1,
§ 34, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zákona], napadli stěžovatelé v občanskoprávní věci jejich zemřelého manžela (otce), o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem vedené před Obvodním soudem pro Prahu 4 (28 C 4/2001), pravomocné usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. července 2001 (51 Co 294/2001-34) a opravné usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. září 2001 (51 Co 294/2001-38), jímž bylo změněno jemu předcházející (návrhu na vydání předběžného opatření vyhovující) usnesení obecného soudu I. stupně a tvrdili, že rozhodnutím zmíněného obecného soudu II. stupně "došlo k porušení ústavně zaručených základních práv a svobod jejich předchůdce" (v označeném řízení jako žalobce), a to ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; stěžovatelé proto navrhli, aby rozhodnutí odvolacího soudu, jak vpředu jsou označena, byla nálezem Ústavního soudu zrušena.
Ústavní stížnost je nedůvodná.
Z odůvodnění ústavní stížnosti je zřejmé, že řízení před obecným soudem, jak vpředu bylo již označeno, zahájil žalobou A. Z. (otec, resp. manžel stěžovatelů) dne
2. ledna 2001, že však v průběhu řízení (po vydání a právní moci ústavní stížností napadeného rozhodnutí) dne 8. října 2001 zemřel.
Za této procesní situace je zřejmé, aniž by Ústavní soud vůbec zkoumal, zda nezletilí J., M. a A. Z. jsou jako stěžovatelé pro svůj věk s to nabýt procesní legitimaci k podání ústavní stížnosti, že stěžovatelé nebyli (a nejsou) účastníky řízení, v němž k vydání jimi napadeného rozhodnutí obecného soudu došlo [§ 72 odst. 1 písm. a) zákona], a proto k podání ústavní stížnosti nejsou (pro nedostatek procesní legitimace) oprávněni, když jejich odkaz na "analogickou aplikaci ustanovení § 15 o. z." je z hlediska zákonných podmínek ústavní stížnosti nerozhodný.
Ústavní stížnost stěžovatelů byla proto posouzena jako ústavní stížnost (návrh) podaná někým zjevně neoprávněným a o ní jako o takové bylo rozhodnuto odmítavým výrokem [§ 43
odst. 1 písm. c) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 16. ledna 2002