Legislator Giurisprudenza & Legislazione
DE FR IT EN
Analizza in Legislator
I.ÚS 127/01 ECLI:CZ:US:2001:1.US.127.01 Generato dall'IA

I.ÚS 127/01 · Ústavní soud České republiky

Numero d'incarto I.ÚS 127/01
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Apri la fonte ufficiale Versione Markdown leggibile dalle macchine (.md)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

Podání navrhovatele bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 26. 2. 2001 a směřovalo proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, sp. zn. 6 To 334/2000, ze dne 28. 11. 2000. Po přezkoumání návrhu Ústavní soud zjistil, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví. Především z návrhu nebylo patrno, čeho se navrhovatel domáhá, ani v něm nebyly označeny důkazy, kterých se navrhovatel dovolává (§ 34 odst. 1 cit. zák.). Nebylo v něm uvedeno, která základní práva či svobody byly porušeny a navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 cit. zák.).

Regesto Legislator

Generato dall'IA

I.ÚS 127/01 · Ústavní soud České republiky: 2. 2001 a směřovalo proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, sp. zn. 6 To 334/2000, ze dne 28. 11. 2000. Po přezkoumání návrhu Ústavní soud zjistil, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví. Především z návrhu nebylo patrno, čeho se navrhovatel domáhá, ani v něm nebyly označeny důkazy, kterých se navrhovatel dovolává (§ 34 odst. 1 cit. zák.). Nebylo v něm uvedeno, která základní práva či svobody byly porušeny a navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 cit. zák.).

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

I. ÚS 127/01

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele P. S., takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podání navrhovatele bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 26. 2. 2001 a směřovalo proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, sp. zn. 6 To 334/2000, ze dne 28. 11. 2000.

Po přezkoumání návrhu Ústavní soud zjistil, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví. Především z návrhu nebylo patrno, čeho se navrhovatel domáhá, ani v něm nebyly označeny důkazy, kterých se navrhovatel dovolává (§ 34 odst. 1 cit. zák.). Nebylo v něm uvedeno, která základní práva či svobody byly porušeny a navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 cit. zák.).

Na základě shora uvedených skutečností byl navrhovatel přípisem ze dne 1. 3. 2001 vyzván Ústavním soudem, aby výše uvedené nedostatky podání odstranil a současně mu byla stanovena lhůta k odstranění vytýkaných nedostatků, která činila 20 dnů ode dne doručení výzvy navrhovateli.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel ve stanovené lhůtě vytýkané nedostatky návrhu neodstranil, dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 24. dubna 2001

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu