Constitutional Court dismisses complaint for lack of standing as plaintiff was not a party to the administrative proceedings.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by an individual against a district court decision. The plaintiff argued that the court's order requiring a third party to correct procedural defects violated his rights, yet he was not a direct participant in the underlying administrative proceedings. The court ruled that only parties to the proceedings have standing to challenge such decisions, thereby dismissing the complaint and the associated request to repeal the relevant procedural code section.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; A person must be a party to the proceedings to file a constitutional complaint against a court decision rendered in those proceedings.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
IV. ÚS 727/2000
Č E S K Á R E P U B L I K A
U S N E S E N Í
Ú s t a v n í h o s o u d u Č e s k é r e p u b l i k y
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové o ústavní stížnosti Ing. M. P., zastoupeného JUDr. M. Š., advokátkou, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22.10.2000, čj. 22 Ca 497/2000 - 14, za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, a o spojeném návrhu na zrušení ustanovení § 250a o.s.ř.
t a k t o :
Ústavní stížnost a spojený návrh na zrušení zákonných ustanovení, případně jejich částí se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatel se svou ústavní stížností, z důvodů v ní podrobně rozvedených, domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě, čj. 22 Ca 497 / 2000 - 14, ze dne 22. 10. 2000, a s odvoláním na ustanovení § 74, z.č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, společně s ní podává i návrh na zrušení ustanovení § 250a odst.1 o.s.ř., případně jeho části vyjádřené slovy : "advokátem nebo notářem" ve znění platném po 1. 1. 2001 a návrh na zrušení ustanovení § 250a o.s.ř., případně jeho části vyjádřené slovy "advokátem nebo komerčním právníkem" ve znění platném do 31. 12. 2000.
Napadeným usnesením Krajského soudu v Ostravě, jak bylo zjištěno z jeho obsahu, byl v řízení o přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě vyzván žalobce Ing. L. V., klient stěžovatele, který byl v předchozím správním řízení stěžovatelem (daňovým poradcem) zastupován, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení odstranil vady žaloby, a to tak, že v souladu s ustanovením § 250a o.s.ř. uvedl, kdo jej bude v tomto řízení zastupovat a v uvedené lhůtě předloží plnou moc. Zároveň byl klient stěžovatele tímto usnesením upozorněn na to, že nebude-li doplnění žaloby zasláno Krajskému soudu v Ostravě ve stanovené lhůtě, bude řízení zastaveno.
Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je fyzická osoba oprávněna podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR.
V posuzované věci stěžovatel v petitu ústavní stížnosti - jímž je Ústavní soud, jak dal již opakovaně ve svých rozhodnutích najevo, vázán - navrhuje zrušení rozhodnutí správního soudu, vydaného však v řízení, jehož samotný stěžovatel účastníkem řízení nebyl. Z tohoto důvodu nelze proto, s ohledem na shora citované ustanovení zákona o Ústavním soudu, považovat stěžovatele za osobu oprávněnou k podání ústavní stížnosti směřující proti označenému rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, a proto byla jeho ústavní stížnost odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. c) citovaného zákona. Pro úplnost třeba dodat, že pokud stěžovatel, jak uvádí v důvodech své ústavní stížnosti - vědom si sám toho, že nebyl účastníkem soudního řízení - považuje ve vztahu k sobě napadené rozhodnutí za "jiný zásah orgánu veřejné moci" ve smyslu shora citovaného ustanovení § 72 zákona o Ústavním soudu, měl tomuto tvrzení přizpůsobit petit nálezu. Při jím v ústavní stížnosti navrhovaném petitu - jímž je, jak je shora uvedeno, Ústavní soud vázán - je však třeba ho považovat za osobu k podání této ústavní stížnosti zjevně neoprávněnou.
S ohledem na uvedený závěr, vedoucí k odmítnutí ústavní stížnosti, se pak již Ústavní soud nemohl zabývat spojeným návrhem na zrušení zákonného ustanovení, neboť v takovém případě spojený návrh sdílí osud ústavní stížnosti. Byl proto také spojený návrh stěžovatele podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Pro informaci stěžovatele třeba dodat, že u Ústavního soudu je pod sp. zn. Pl. 16/99 vedeno řízení o návrhu na zrušení ustanovení § 250a o.s.ř.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. dubna 2001
JUDr. Pavel Varvařovský
předseda senátu