Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 599/2000 ECLI:CZ:US:2001:4.US.599.2000 Generato dall'IA

Constitutional court dismisses constitutional complaint against court delay in enforcement proceedings due to excessive time lapse.

Numero d'incarto IV.ÚS 599/2000
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by O. K. against the District Court of Prague 10 for delays in enforcing a 1997 judgment. The applicant argued that over three years of inaction violated her constitutional right to a speedy trial under Article 38(2) of the Charter of Fundamental Rights and freedoms. The court held that while the state must ensure adequate staffing, the specific delay in selling a vehicle exceeded reasonable limits, yet the complaint was ultimately rejected based on the procedural outcome.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Art. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod; čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod: The state is obligated to ensure that enforcement proceedings are conducted within a reasonable time, but a constitutional complaint regarding delay must be evaluated based on the specific circumstances of the case.

Parole chiave

Generato dall'IA
enforcement proceedings reasonable time constitutional complaint Charter of Fundamental Rights ECHR Article 6 court delay property enforcement

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Art. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
§ 82 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 82 odst. 3 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Průtahy v řízení při výkonu rozhodnutí, "přiměřená lhůta"

Ústavní soud

rozhodl dne 22. ledna 2001 v senátě ve věci

ústavní stížnosti O. K., proti postupu Obvodního soudu pro Prahu

10 ve věci sp. zn. E 1646/97, za účasti Obvodního soudu pro Prahu

10, jako účastníka řízení, a vedlejšího účastníka P. Š.,

takto:

Obvodnímu soudu pro Prahu 10 se ukládá, aby nepokračoval

v průtazích ve věci vedené u něj pod spisovou značkou E 1646/97

a aby v této věci neprodleně konal, a to provedením výkonu

rozhodnutí nařízeného usnesením tohoto soudu ze dne 3. 9. 1997,

čj. E 1646/97-10.

Odůvodnění

V ústavní stížnosti podané proti průtahům ve věci shora

uvedené spisové značky Obvodního soudu pro Prahu 10 stěžovatelka

uvádí, že od nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí

v roce 1997 je uvedený soud zcela nečinný, ačkoli stěžovatelka se

něj v tomto mezidobí obrátila s urgencemi v celkem 4 dopisech.

Stěžovatelka má proto za to, že Obvodní soud pro Prahu 10 touto

svou nečinností porušuje její ústavně zaručená práva zakotvená

v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen

"Listina"), a navrhuje proto vydání nálezu, jímž tomuto soudu bude

uloženo nepokračovat dále v průtazích a v projednávané věci

neprodleně konat.

Obvodní soud pro Prahu 10 uvedl ve svém vyjádření z 20. 12.

2000, že ústavní stížnost považuje za zcela oprávněnou, neboť

nepochybně jde o pochybení ze strany vykonavatele a tajemnice. Jde

bohužel o dlouhodobý stav způsobený podceňováním exekuční agendy

v rámci celého soudního řízení.

Vedlejší účastník P. Š. se v určené lhůtě k ústavní stížnosti

nevyjádřil.

Z obsahu spisu 15 C 215/96 Obvodního soudu pro Prahu 10

Ústavní soud zjistil, že pravomocným rozsudkem tohoto soudu ze dne

17. 2. 1997, čj. 15 C 215/96-17, bylo vedlejšímu účastníku P. Š.

uloženo zaplatit stěžovatelce a ing. L. K. celkem částku 65

158,-- Kč s přísl. a na nákladech řízení 14 353,-- Kč. O návrhu

stěžovatelky a oprávněného ing. L. K. na výkon rozhodnutí prodejem

movitých věcí rozhodl Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne

3. 9. 1997, čj. E 1646/97-10, tak, že výkon rozhodnutí prodejem

movitých věcí, a to osobního vozidla SPZ ADN 01-87, nařídil. Od

této doby však Obvodní soud pro Prahu 10 zůstal nečinný a na

celkem čtyři urgence stěžovatelky odpověděl dopisem ze dne 14. 4.

1999 pouze soudní vykonavatel s tím, že oddělení výkonu rozhodnutí

není schopno povolené návrhy na prodej movitých věcí personálně

zvládnout a běžně vyřizovat.

Podle čl. 38 odst. 2 Listiny každý má právo, aby jeho věc

byla projednána bez zbytečných průtahů. Vzhledem k čl. 6 Úmluvy

o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva")

každý má právo na to, aby jeho záležitost byla projednána

v přiměřené lhůtě. Kritérium "přiměřené lhůty" je subjektivním

pojmem, který se může lišit podle povahy každého individuálního

případu. Jde-li pouze o výkon již pravomocného rozhodnutí prodejem

movitých věcí, a to konkrétně osobního vozidla, potom lhůta více

jak tří let, která uplynula od nařízení výkonu rozhodnutí, aniž by

soud učinil jakýkoli další úkon, se nepochybně z rámce

"přiměřenosti" již vymyká. Je věcí státu, aby zajistil takový stav

personálu, který by kritérium "přiměřené lhůty" byl schopen

naplnit.

Ústavní soud proto z těchto důvodů pro porušení čl. 38 odst.

2 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy ústavní stížnosti podle § 82

odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vyhověl

a podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. b) citovaného zákona uložil

Obvodnímu soudu nepokračovat v průtazích v této věci a neprodleně

v ní konat.

Poučení:

Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 22. ledna 2001