Constitutional complaint dismissed for non-appearance; court held no right to be present violated.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected a constitutional complaint filed by O. Ch. against lower court judgments for holding proceedings in his absence. The applicant argued that his right to participate and present evidence under Article 38 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms was violated. The court found no violation because the applicant had been properly summoned and his non-appearance was excused in writing, rendering the complaint clearly unfounded.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.; A constitutional complaint alleging a violation of the right to be present in proceedings is inadmissible if the party was properly summoned and failed to appear without valid excuse.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
III. ÚS 213/2000
Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 10. října 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti O. Ch., zastoupeného JUDr. I. H., advokátkou, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. ledna 2000, sp. zn. 1 Cao 188/99, a Krajského soudu v Brně ze dne 15. července 1999, sp. zn. 31 Ca 334/97, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatel, který se ústavní stížností domáhal zrušení rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. ledna 2000, sp. zn. 1 Cao 188/99, a Krajského soudu v Brně ze dne 15. července 1999, sp. zn. 31 Ca 334/97, vyslovil přesvědčení, že soudy porušily jeho právo, zaručené čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, když bylo jednáno v jeho nepřítomnosti a tak mu nebylo umožněno vyjadřovat se ke všem prováděným důkazům.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy [§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 C 334/97 bylo zjištěno, že jmenovaný soud stěžovatele řádně k jednání, nařízenému na 15. července 1999, předvolal. Ten však se k jednání nedostavil, když svou neúčast písemně omluvil, o odročení však nepožádal. Proto soud, který ve věci jednal a rozhodl, postupoval v souladu s § 101 odst. 2 občanského soudního řádu. Vrchní soud v Olomouci, jako soud II. stupně, předvolal stěžovatele k jednání odvolacího soudu na 11. ledna 2000, doručení obeslání bylo řádně vykázáno 30. prosince 1999, navrhovatel se k jednání nedostavil.
S ohledem na výše uvedené porušení práv stěžovatele shledáno nebylo, a proto byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. října 2000