Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 31/2000 ECLI:CZ:US:2003:2.US.31.2000 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed as inadmissible due to failure to exhaust ordinary appeal remedies first.

Numero d'incarto II.ÚS 31/2000
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Inammissibile (Inadmissible)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint as inadmissible because they failed to exhaust available ordinary legal remedies. The applicant argued that lower court judgments violated constitutional rights and procedural fairness, but simultaneously filed a cassation appeal with the Supreme Court. The Court ruled that the constitutional complaint could only be considered after the ordinary appeal decision, deeming the complaint premature and procedurally improper.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not first exhausted all ordinary legal remedies, including cassation appeals, unless a decision on the restoration of proceedings has been made.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies constitutional complaint inadmissibility ordinary appeal procedure procedural prerequisites Czech Constitutional Court legal protection hierarchy premature filing

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
Soudce zpravodaj dospěl k závěru, že navrhovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a proto je ústavní stížnost nepřípustná podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.
Z toho důvodu ji podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
ECtHR, 46129/99
ECtHR, 47273/99

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

II.ÚS 31/2000

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti navrhovatele O., a.s., zastoupeného JUDr. J. V., advokátkou, proti rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 7 ze 16.3.1999 č.j. 10 C 167/98-31 a Městského soudu v Praze ze 7.10.1999 č.j. 17 Co 444/99 -45 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se domáhal zrušení uvedených rozsudků obecných soudů, které se neřídily ustanoveními § 18, 132, 153 a § 157 odst. 2 občanského soudního řádu a porušily čl. 1 Ústavy a čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Namítl, že právní závěry obou soudů jsou v extrémním nesouladu se skutkovými zjištěními a uvedl, že v řízení před obecnými soudy nebyly dodrženy zásady řádného procesu a nebyl respektován princip právního státu.

Ze sdělení Obvodního soudu pro Prahu 7 a Nejvyššího soudu Ústavní soud zjistil, že navrhovatel podal souběžně s ústavní stížností dovolání evidované nyní u Nejvyššího soudu po vrácení spisu Obvodnímu soudu pro Prahu 7 a jeho opětovném předložení pod sp. zn. 30 Cdo 1123/2002.

K této problematice přijalo plénum Ústavního soudu závěr, že - s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z 12.11.2002 ve věci stížnosti č. 46129/99 a z téhož dne ve věci stížnosti č. 47273/99 - v případě podání mimořádného opravného prostředku a souběžně podané ústavní stížnosti, je ústavní stížnost považována za přípustnou až po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení. Přitom lhůta k podání ústavní stížnosti bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí. Tyto závěry pléna Ústavního soudu byly publikovány 3.2.2003 jako sdělení Ústavního soudu pod č. 32/2003 Sb.

Soudce zpravodaj dospěl k závěru, že navrhovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a proto je ústavní stížnost nepřípustná podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Z toho důvodu ji podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

Proti usnesení není přípustné odvolání.

V Brně dne 26. března 2003

JUDr. Miloš Holeček

soudce Ústavního soudu