Legislator Jurisprudence & Législation
III.ÚS 1127/17 ECLI:CZ:US:2017:3.US.1127.17.1 Généré par l'IA

III.ÚS 1127/17 · Ústavní soud České republiky

Numéro de cause III.ÚS 1127/17
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci návrhu navrhovatele Ing. Vladimíra Mičkala, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. ledna 2017 č. j. 16 Co 425/2016-643, takto: Návrhem ze dne 13. 4. 2017, doručeným Ústavnímu soudu téhož dne a označeným jako ústavní stížnost, stěžovatel napadl shora uvedené soudní rozhodnutí.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

III.ÚS 1127/17 · Ústavní soud České republiky: Podání navrhovatele nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků, především pak navrhovatel nebyl pro řízení zastoupen advokátem [§ 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci návrhu navrhovatele Ing. Vladimíra Mičkala, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. ledna 2017 č. j. 16 Co 425/2016-643, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem ze dne 13. 4. 2017, doručeným Ústavnímu soudu téhož dne a označeným jako ústavní stížnost, stěžovatel napadl shora uvedené soudní rozhodnutí.

Podání navrhovatele nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků, především pak navrhovatel nebyl pro řízení zastoupen advokátem [§ 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].

Z dalších řízení o ústavních stížnostech, jež navrhovatel u Ústavního soudu vedl (např.

sp. zn. I. ÚS 857/14

,

III. ÚS 3717/15

,

IV. ÚS 1526/16

), se podává, že tento postup (jímž vědomě nedodržuje požadavek povinného zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byl Ústavním soudem mnohokrát poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, a vyzýván k odstranění nedostatků návrhu.

Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly navrhovateli objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. dubna 2017

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj