Constitutional Court dismisses constitutional complaint for exhaustion of remedies and lack of standing.
Synthèse Legislator
Généré par l'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by a shareholder against the cross-border merger registration. The complainant argued that the merger registration violated her property rights and right to court protection, but the Court found she had not exhausted domestic remedies as ongoing litigation existed in both Czech and Slovak courts. Furthermore, the Court determined the complainant lacked active standing because she was only seeking to be recognized as a shareholder in the Slovak company, making the complaint inadmissible under the relevant statutes.
Regeste Legislator
Généré par l'IA§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 a § 43 odst. 1 písm. c) a e) zákona o Ústavním soudu: Constitutional complaints are admissible only as a last resort after exhausting other remedies, and must be filed by persons with active standing to challenge the specific act.
Mots-clés
Généré par l'IADispositions légales citées
Généré par l'IAJurisprudence citée
Généré par l'IATexte complet
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti společnosti H. K. T., a. s. v likvidaci, se sídlem v Bratislavě, Panenská 24, Slovenská republika, zastoupené Mgr. Ivanou Rychnovskou, LL.M., advokátkou se sídlem v Brně, Dobrovského 824/50, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v zápisu přeshraniční přeměny společnosti ECO-INVESTMENT, a. s., se sídlem v Praze 1, nám. Republiky 1037/3, a společnosti ECO-INVEST, a. s., se sídlem ve Slovenské republice, Ružomberok, Bystrická cesta 1, do obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, ze dne 1. 11. 2016, proti osvědčení pro přeshraniční přeměnu ze dne 10. 10. 2016, č. N 1133/2016, a osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku ze dne 10. 10. 2016, č. N 1134/2016, vydaným Mgr. Olgou Spoustovou, notářkou se sídlem v Praze 2, Americká 35/10, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka podala dne 12. 12. 2016 ústavní stížnost: V zápisu přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku Městským soudem v Praze ze dne 1. 11. 2016, vydání osvědčení pro přeshraniční přeměnu a pro zápis do obchodního rejstříku notářkou, shledává jiný zásah orgánu veřejné moci podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); namítá, že byla dotčena na svém ústavním právu vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právu na soudní a jinou ochranu podle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatelka tvrdí, že je poškozeným akcionářem fúzující slovenské společnosti ECO-INVEST, a. s.
Ústavní soud zasahuje do činnosti ostatních orgánů veřejné moci jen podpůrně, za předpokladu, že orgány nejsou schopny samy zjednat nápravu v rámci jiných postupů. Ústavní stížnost je třeba pojímat jako krajní prostředek k ochraně práva (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 13. 7. 2000,
sp. zn. III. ÚS 117/2000
). Z ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatelka vede v současnosti hned několik soudních řízení před českými i slovenskými obecnými soudy týkající se posuzované věci, která dosud neskončila, což vylučuje, aby v ní rozhodoval Ústavní soud. Stěžovatelka dosud efektivně nevyčerpala veškeré procesní prostředky ochrany práv, které měla k dispozici; probíhající řízení jsou stále způsobilá napadené jiné zásahy orgánu veřejné moci korigovat - následkem je nepřípustnost ústavní stížnosti podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
Konkrétně u Městského soudu v Praze se stěžovatelka pod sp. zn. 73 Cm 106/2016 domáhá žalobou určení neplatnosti přeshraniční přeměny (fúze) a usnesení valné hromady. Před slovenskými soudy usiluje o určení, že je akcionářkou slovenské společnosti ECO-INVEST, a. s. Právě v těchto řízeních má stěžovatelka uplatňovat porušení tvrzených akcionářských práv, nikoliv namítat přímo dotčení na ústavních právech. Ústavní soud je orgánem ochrany ústavnosti a není příslušný k řešení korporátních sporů, které jsou doménou obecné justice; navíc v tomto případě zejména justice slovenské - vůči níž nemá žádnou pravomoc a kde leží jádro sporu.
Dále nelze odhlédnout od skutečnosti, že stěžovatelka nedostatečně doložila svoji aktivní legitimaci k podání ústavní stížnosti. Ačkoliv stěžovatelka vystupuje z pozice akcionáře slovenské společnosti, toto její postavení z ničeho nevyplývá; naopak sama naznačuje, že se teprve určení akcionářem slovenské fúzující společnosti domáhá v probíhajícím soudním řízení. Je tak dán i důvod pro odmítnutí ústavní stížnosti podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, neboť jde o návrh podaný někým, kdo k němu není neoprávněn.
Na závěr Ústavní soud připomíná, že průběh přeshraniční přeměny (fúze) obchodní společnosti vychází z evropského práva, jehož požadavky se promítají do práva národního. Fúze má mít efektivní a rychlý průběh (viz § 57 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev); nevýhodou je nižší možnost ochrany práv v jejím průběhu, která je vynahrazena širokou možností poškozeného subjektu domáhat se případně náhrady vzniklé škody (proti státu, notáři, osobách zúčastněných na fúzi).
Ústavní soud proto podle § 75 odst. 1 ve spojení s § 43 odst. 1 písm. c) a e) zákona o Ústavním soudu stížnost usnesením odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. února 2017
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj