Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of lawyer representation and repeated prior violations.
Synthèse Legislator
Généré par l'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Bohuslav Veselý against a regional court judgment and administrative inaction. The applicant failed to meet statutory requirements by not being represented by a lawyer and had previously filed similar defective complaints. The court deemed repeated warnings ineffective and dismissed the request as procedurally inadmissible under the Constitutional Court Act.
Regeste Legislator
Généré par l'IA§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint without a hearing if the applicant fails to correct formal defects, particularly the mandatory requirement of legal representation, especially when such defects have been repeatedly noted in prior proceedings.
Mots-clés
Généré par l'IADispositions légales citées
Généré par l'IAJurisprudence citée
Généré par l'IATexte complet
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti Bohuslava Veselého, proti rozsudku Krajského soudu v Praze sp. zn. 44 Ca 22/2008 a proti nečinnosti správního orgánu, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Dne 2. 1. 2017 bylo Ústavnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Praze doručeno stěžovatelovo podání, v němž požaduje podat ústavní stížnost "do rozsudku KS v Praze v čj. 44 Ca 22/08 a na to navazující NSS".
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Pokud tyto náležitosti nejsou splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.
3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými obsahovými vadami a stěžovatel není zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. usnesení ze dne 20. 10. 2015
sp. zn. III. ÚS 1893/15
, usnesení ze dne 18. 11. 2015
sp. zn. IV. ÚS 1446/15
, usnesení ze dne 31. 7. 2015
sp. zn. III. ÚS 1429/15
a řada dalších).
5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
6. Z těchto důvodů se Ústavní soud (podobně jako ve věci
sp. zn. II. ÚS 2260/16
) uchýlil k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. ledna 2017
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj