Legislator Jurisprudence & Législation
III.ÚS 4176/16 ECLI:CZ:US:2017:3.US.4176.16.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirement.

Numéro de cause III.ÚS 4176/16
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed Ladislav Lakatoš's constitutional complaint against lower court rulings on execution suspension. The applicant failed to meet statutory requirements by not being represented by a lawyer, a condition he had previously acknowledged in prior cases. The court ruled that repeated warnings regarding mandatory legal representation justified the dismissal without further procedural steps.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; § 30 para. 1; § 43 para. 1 lit. a: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to comply with the mandatory requirement of legal representation, especially when such a requirement has been previously established and warned against in similar proceedings.

Mots-clés

Généré par l'IA
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility legal representation requirement repeated warnings procedural dismissal

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti Ladislava Lakatoše, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. září 2016 č. j. 12 Co 601/2015-114 a usnesení Okresního soudu v Prostějově ze de 24. srpna 2015 č. j. 24 EXE 1051/2013-77, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Prostějově, jako účastníků řízení, a České republiky - Úřadu práce České republiky, sídlem Karlovo náměstí 1359/1, Praha 2, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Dne 20. 12. 2016 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova stížnost proti v záhlaví označeným usnesením Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Prostějově, jimiž došlo k zamítnutí stěžovatelova návrhu na zastavení exekuce zahájené proti němu na základě návrhu vedlejší účastnice.

2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Pokud tyto náležitosti nejsou splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.

3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami; stěžovatel především není zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti. Požadavek povinného zastoupení je stěžovatelovi znám, což vyjádřil ve věci vedené pod

sp. zn. I. ÚS 1101/09

. Některé pozdější ústavní stížnosti podával sám, jiné v zastoupení advokátem.

5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.

6. Stejně jako ve věcech vedených pod

sp. zn. I. ÚS 1101/09

,

IV. ÚS 3276/10

,

II. ÚS 1288/11

,

III. ÚS 1808/11

,

IV. ÚS 2641/11

, se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. ledna 2017

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj