Constitutional Court allows appeal against administrative court dismissal due to procedural deadline error on Sunday.
Tchéquie (CZ)
Synthèse Legislator
Généré par l'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic allowed the constitutional complaint against the Supreme Administrative Court's dismissal of a cassation appeal. The Supreme Administrative Court had incorrectly rejected the appeal as late, failing to account for the fact that the statutory deadline expired on a Sunday, which legally extended the final day to the following Monday. The Court ruled that this procedural error violated the appellant's right to a fair process under Article 36 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms, leading to the annulment of the lower court's decision.
Regeste Legislator
Généré par l'IAčl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod; The Constitutional Court must annul a lower court decision that violates the right to a fair process when the court incorrectly applies procedural time limits, such as failing to recognize that a deadline expiring on a non-working day extends to the next working day.
Mots-clés
Généré par l'IADispositions légales citées
Généré par l'IATexte complet
Pochybení soudu při posouzení včasnosti podání kasační stížnosti
Nález
Ústavního soudu - senátu složeného z předsedy senátu Jaromíra Jirsy (soudce zpravodaj) a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka - ze dne 13. prosince 2016
sp. zn. IV. ÚS 3594/16
ve věci ústavní stížnosti Jiřího Řeháka, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Tesákem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Brně, Jaselská 23, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2016 č. j. 8 As 68/2016-43, kterým byla pro opožděnost odmítnuta stěžovatelova kasační stížnost, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení.
Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2016 č. j. 8 As 68/2016-43 se ruší, neboť jím bylo porušeno základní právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.
Odůvodnění
Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 24. 8. 2016 č. j. 8 As 68/2016-43 odmítl kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 1. 2016 č. j. 41 A 64/2014-77. Dospěl k závěru, že kasační stížnost byla doplněna opožděně, neboť výzva byla stěžovateli doručena dne 22. 4. 2016, zákonná měsíční lhůta podle § 106 odst. 3 s. ř. s. tak uplynula 22. 5. 2016, avšak příslušné podání došlo soudu do datové schránky teprve dne 23. 5. 2016.
Proti usnesení Nejvyššího správního soudu se stěžovatel brání ústavní stížností doručenou dne 31. 10. 2016 a navrhuje, aby je Ústavní soud zrušil. Namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 a navazujících ustanovení Listiny základních práv a svobod, který spatřuje v tom, že kasační stížnost byla odmítnuta pro její opožděné doplnění, které však bylo podáno včas, neboť 22. 5. 2016 byla neděle, a lhůta tak ze zákona končila teprve v pondělí 23. 5. 2016; v tento den byla kasační stížnost doplněna.
Nejvyšší správní soud ve vyjádření doručeném dne 18. 11. 2016 sdělil, že tvrzení stěžovatele odpovídají skutečnému průběhu řízení a navrhl, aby bylo ústavní stížnosti vyhověno; vyjádřil politování nad nastalým omylem. Krajský úřad Jihomoravského kraje jako žalovaný před správními soudy se podáním doručeným dne 22. 11. 2016 vzdal postavení vedlejšího účastníka řízení před Ústavním soudem. Stěžovatel podáním doručeným dne 30. 11. 2016 sdělil, že repliku neuplatňuje.
Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatel je v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") zastoupen advokátem; rovněž není nepřípustná podle § 75 odst. 1 téhož zákona. K projednání věci Ústavní soud připojil spis Nejvyššího správního soudu vedený pod sp. zn. 8 As 68/2016; rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť v intencích § 44 věty první zákona o Ústavním soudu by od něj nebylo možno očekávat další objasnění věci.
Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti, není součástí soustavy obecných soudů. K zásahu do jejich rozhodovací činnosti je povolán výhradně, pokud z jejich strany došlo k porušení ústavně zaručených práv nebo svobod. K takovému pochybení v projednávané věci došlo, protože kasační stížnost byla odmítnuta z procesních důvodů, přestože k tomu nebyly splněny zákonné podmínky.
Nejvyšší správní soud porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces, neboť odmítl kasační stížnost pro opožděné podání jejího doplnění, přestože bylo ve skutečnosti podáno včas. Vycházel z marného uplynutí lhůty podle výzvy soudu ke dni 22. 5. 2016, avšak přehlédl, že poslední den lhůty připadl na neděli, a byl jím tak podle § 40 odst. 3 s. ř. s. teprve nejblíže následující pracovní den, tedy pondělí 23. 5. 2016, kdy byla kasační stížnost řádně doplněna. Tento omyl je zjevný ze spisové dokumentace a sám Nejvyšší správní soud jej uznal a navrhl zrušení svého usnesení.
Ústavní soud proto ústavní stížnosti vyhověl a podle § 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu vyslovil, že napadeným usnesením Nejvyššího správního soudu bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod. Současně podle § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu usnesení zrušil.