Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirements.
Tchéquie (CZ)
Synthèse Legislator
Généré par l'IAThe Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint, ruling that the petition failed to meet statutory formalities. Although the applicant had previously been instructed on these requirements, the court found the new submission lacked mandatory lawyer representation as required by law. Consequently, the court dismissed the complaint as inadmissible because the applicant knowingly ignored the procedural rules despite prior warnings.
Regeste Legislator
Généré par l'IALaw on the Constitutional Court § 30; § 31; § 43 odst. 1 písm. a): Mandatory lawyer representation is a strict condition for admissibility; failure to comply renders the constitutional complaint inadmissible regardless of prior knowledge.
Mots-clés
Généré par l'IADispositions légales citées
Généré par l'IAJurisprudence citée
Généré par l'IATexte complet
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou ve věci podání T. R., proti "nezákonnému zásahu ve věci pod sp. zn. 1 MSPH 77 INS 4140/2016-7", takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Dne 5. 9. 2016 došel Ústavnímu soudu návrh, jímž navrhovatel stěžovatel brojí proti zásahům, které měly způsobit obecné soudy, a to Městský soud v Praze a Vrchní soud v Praze v řízení, které je navrhovatelem vedeno. Dále navrhovatel požaduje ustanovení advokáta a v průběhu řízení podal námitku podjatosti vůči soudkyni zpravodajce. Usnesením ze dne 15. 11. 2016 bylo příslušným senátem Ústavního soudu rozhodnuto, že soudkyně zpravodajka není vyloučena z projednání a rozhodování věci.
Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže uvedených důvodů nesplňuje.
Třebaže byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (srov. kupř. řízení ve věci
sp. zn. III. ÚS 1303/15
aj.), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat navrhovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů jemu z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické. S právními následky takto podané ústavní stížnosti tak již byl navrhovatel dostatečně seznámen, přičemž tyto důsledky již i pocítil. Z toho je tedy zřejmé, že navrhovateli jsou dostatečně známy podmínky uvedené v ustanovení § 29 a § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, přesto se je opět a bez zjevného důvodu rozhodl v nyní projednávaném návrhu nerespektovat.
Poněvadž navrhovatel opět zvolil stejný přístup, soudkyně zpravodajka jej za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako vadný odmítla.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. prosince 2016
Kateřina Šimáčková, v. r.
soudkyně zpravodajka