Legislator Jurisprudence & Législation
II.ÚS 3445/16 ECLI:CZ:US:2016:2.US.3445.16.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of mandatory lawyer representation and failure to cure formal defects.

Numéro de cause II.ÚS 3445/16
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint against a district court judgment because the filing suffered from multiple formal and substantive defects. The primary issue was the absence of mandatory lawyer representation, which the Court emphasized to prevent the specialized tribunal from being burdened by unqualified submissions. Since the applicant failed to respond to the Court's summons to appoint counsel and correct the deficiencies within the extended deadline, the complaint was procedurally barred.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 30, § 31, § 34 of the Act on the Constitutional Court; mandatory lawyer representation is required for all constitutional complaints to ensure qualified legal argumentation, and failure to appoint counsel or cure formal defects within the prescribed time limits results in the dismissal of the complaint.

Mots-clés

Généré par l'IA
mandatory lawyer representation constitutional complaint dismissal formal defects cure procedural inadmissibility Constitutional Court jurisdiction

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 30, § 31, § 34 of the Act on the Constitutional Court

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o návrhu stěžovatele K. M., t. č. Věznice Vinařice, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. 8. 2016, sp. zn. 1 T 13/2016, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 17. 10. 2016 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, označené jako "stížnost pro porušení zákona Obvodním soudem pro Prahu 5", kterou navrhovatel brojí proti v záhlaví označenému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5.

Stěžovatelovo podání zjevně nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů); zejména z něj vůbec nebylo patrno, čeho se vlastně stěžovatel v tomto řízení domáhá, a pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§ 30, § 31 cit. zákona).

K odstranění procesních a obsahových nedostatků podání, jakož i nedostatku povinného zastoupení advokátem, byl navrhovatel vyzván přípisem, jemu doručeným dne 26. 10. 2016, v němž byl též upozorněn, že neodstraní-li vytýkané vady ve lhůtě do 30 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se mu rovněž náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, a jakými nedostatky oproti tomu trpí.

Na tuto výzvu stěžovatel zareagoval přípisem ze dne 2. 11. 2016, v němž požádal o radu, jak má postupovat.

Ústavní soud k této žádosti stěžovatele odkázal na předchozí výzvu, ve které byl stěžovatel podrobně informován o možnosti požádat o určení advokáta Českou advokátní komoru, a současně mu prodloužil lhůtu k odstranění vytčených vad návrhu s poučením, že nebudou-li odstraněny nejpozději do 5. 12. 2016, bude návrh odmítnut.

Na tuto novou výzvu a prodloužení lhůty k odstranění předmětných vad návrhu již stěžovatel nijak nezareagoval.

Základní vadou, od níž se ostatně odvíjely i vady další, byla absence povinného zastoupení advokátem. Jak Ústavní soud již několikrát konstatoval, srov. např. nález

sp. zn. I. ÚS 89/94

ze dne 29. 11. 1994 (N 58/2 SbNU 151; veškerá judikaturu Ústavního soudu je dostupná též z: http://nalus.usoud.cz), smyslem povinného zastoupení advokátem je, aby (s ohledem na mimořádnou závažnost řízení) Ústavní soud jako specializovaný soud nebyl neúměrně zatěžován nekvalifikovanými návrhy a nekvalifikovaným přístupem účastníků k jednání. Příkladem takové situace je právě postup navrhovatele, který svůj návrh vůbec nijak ústavněprávně neodůvodnil. Jakkoliv si je Ústavní soud vědom omezených možností stěžovatele předestřít zásadní ústavněprávní argumentaci, bylo na něm, aby vyslyšel výzvu Ústavního soudu a zvolil si advokáta, jenž by vylíčil, v čem spočívalo jeho omezení základních lidských práv a svobod, jaká rozhodnutí vlastně napadá a rovněž by uvedl, že před podáním ústavní stížnosti stěžovatel vyčerpal všechny přípustné prostředky k ochraně svých práv. Pokud tak neučinil, nemůže tuto jeho nečinnost Ústavní soud nikterak nahrazovat a návrh stěžovatele nemůže jakkoliv meritorně posoudit.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh odmítnout z důvodu neodstranění vad návrhu v určené lhůtě.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. prosince 2016

Vojtěch Šimíček v. r.

soudce zpravodaj