Constitutional complaint dismissed as inadmissible due to res judicata and procedural exhaustion failure.
Synthèse Legislator
Généré par l'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaints filed by the applicants against the Supreme Court and Regional Court rulings. The applicants argued that their right to a fair trial under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms was violated. The court declared the complaints inadmissible because the challenged decisions had already been annulled in a prior ruling, creating a res judicata barrier, and because the applicants had not exhausted all available legal remedies.
Regeste Legislator
Généré par l'IA§ 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 35 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the challenged decision has already been annulled in a prior ruling, creating a res judicata barrier, or if the applicant has not exhausted all available legal remedies.
Mots-clés
Généré par l'IADispositions légales citées
Généré par l'IAJurisprudence citée
Généré par l'IATexte complet
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti Vlastimila Špetly, Aleny Váchové, Zdenka Váchy, společnosti ALIMENTARE, a. s., se sídlem v Přerově, tř. Gen. Janouška 2854/2, společně zastoupených JUDr. Milanem Otevřelem, advokátem se sídlem v Přerově, Mostní 4, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, č. j. 29 Cdo 2639/2014-373, a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 4. 2014, č. j. 8 Cmo 23/2014-248, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelé podali dne 5. 4. 2016 ústavní stížnost, kterou napadají výroky I. a II. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, č. j. 29 Cdo 2639/2014-373, a výrok I. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 4. 2014, č. j. 8 Cmo 23/2014-248; tvrdí, že jimi bylo zasaženo do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práva svobod.
Vzhledem k předchozímu nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 8. 2016,
sp. zn. I. ÚS 721/16
, kterým bylo již zrušeno napadené usnesení Nejvyššího soudu, je ústavní stížnost ve vztahu k tomuto rozhodnutí nepřípustná podle § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 35 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, neboť je zde dána překážka věci rozhodnuté.
Ze stejných důvodů je stížnost nepřípustná také ve vztahu k výroku I. odstavce 3 usnesení Vrchního soudu v Olomouci, který byl rovněž výše uvedeným nálezem zrušen.
Ve zbytku je ústavní stížnost nepřípustná s ohledem na předčasnost podle § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jelikož stěžovatelé nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně práva poskytuje. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je totiž ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; takovými prostředky jsou podle § 72 odst. 3 téhož zákona řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Stěžovatelé budou mít možnost podat v posuzované věci proti novému rozhodnutí Vrchního soudu dovolání, v němž mohou uplatnit své případné námitky; teprve následně mohou hájit svá práva ústavní stížností.
Ústavní soud proto ústavní stížnost hodnotí jako nepřípustnou, a to částečně pro existenci překážky věci rozsouzené a částečně pro její předčasnost.
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem podle § 35 odst. 1 a § 75 odst. 1 ve spojení s § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. prosince 2016
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj