Legislator Jurisprudence & Législation
DE FR IT EN
Analyser dans Legislator
III.ÚS 2190/16 ECLI:CZ:US:2016:3.US.2190.16.1 Généré par l'IA

Constitutional complaint dismissed due to formal defects, lack of lawyer representation, and missing constitutional arguments.

Numéro de cause III.ÚS 2190/16
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)
Ouvrir la source officielle Version Markdown lisible par machine (.md)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by V. Š. against a Supreme Court decision upholding a conviction for obstructing official decisions. The applicant's submission suffered from severe formal and substantive deficiencies, including the absence of a lawyer with full power of attorney and a failure to specify violated constitutional rights or provide legal arguments. Consequently, the Court could not examine the merits and dismissed the request under Section 43 of the Constitutional Court Act.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

Section 30 of the Constitutional Court Act; Section 34 of the Constitutional Court Act: A constitutional complaint must be filed by a lawyer with full power of attorney and must clearly identify the violated constitutional rights and provide relevant legal arguments; failure to comply with these formal and substantive requirements results in the dismissal of the complaint.

Mots-clés

Généré par l'IA
constitutional complaint formal defects lawyer representation requirement substantive argumentation standard Section 30 Constitutional Court Act Section 34 Constitutional Court Act

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
Section 30 of the Act on the Constitutional Court
Podstatnou vadou podání bylo také to, že stěžovatel nebyl pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (ustanovení § 30 zákona o Ústavním soudu), resp.
Section 34 of the Act on the Constitutional Court
Podání neobsahovalo vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, ani z něj nebylo patrno, čeho se stěžovatel domáhá ve smyslu ustanovení § 34 zákona č.
Section 43 of the Act on the Constitutional Court
Ústavnímu soudu proto nezbylo než návrh odmítnout podle ustanovení § 43 odst.

Jurisprudence citée

Généré par l'IA
II. ÚS 632/06
Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Jiřího Nykodýma a Elišky Wagnerové (soudkyně zpravodajka) - ze dne 24. října 2006 ve věci ústavní stížnosti Ing. P. V., zastoupeného JUDr. Ing. Janem Matysem, advokátem, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2006 č. j. 25 Cdo 398/2006-299 o odmítnutí stěžovatelova dovolání, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. 11. 2003 č. j. 26 Co 421/2003-209 potvrzujícímu rozsudek soudu prvního stupně a proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 5. 6. 2003 č. j. 6 C 264/2000-185, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se stěžovatel a jeho matka domáhali zaplacení peněžité částky z titulu náhrady škody s příslušenstvím.

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti V. Š., t. č. Vazební věznice Hradec Králové, P. O. Box 62, 500 01 Hradec Králové, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016 č. j. 4 Tdo 398/2016-26, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním označeným jako "Prvotní ústavní stížnost" se stěžovatel domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí. Tímto usnesením Nejvyšší soud odmítl stěžovatelovo dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. Tím byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle ustanovení § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku.

Stěžovatelovo podání však nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, neboť trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků. Podání neobsahovalo vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, ani z něj nebylo patrno, čeho se stěžovatel domáhá ve smyslu ustanovení § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Podstatnou vadou podání bylo také to, že stěžovatel nebyl pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (ustanovení § 30 zákona o Ústavním soudu), resp. stěžovatelem označený advokát nedisponoval plnou mocí. Proto Ústavní soud ani nemohl přihlížet k jeho podání, které však obsahovalo pouze zpětvzetí ústavní stížnosti. Dále lze konstatovat, že podání neobsahovalo žádné sdělení, jaká základní práva nebo svobody byly v tomto případě porušeny, v čem konkrétně porušení základního práva nebo svobody spočívalo, jakož ani žádnou relevantní ústavněprávní argumentaci [viz např. usnesení

sp. zn. II. ÚS 632/06

ze dne 24. 10. 2006 (U 12/43 SbNU 639)].

Ústavní soud proto vyzval stěžovatele, aby ve stanovené lhůtě formální i obsahové vady svého návrhu odstranil, a zároveň ho poučil, že nestane-li se tak, bude jeho návrh odmítnut. Výzva byla stěžovateli doručena dne 13. 10. 2016, avšak nedostatky podání nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než návrh odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. listopadu 2016

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka