Legislator Jurisprudence & Législation
DE FR IT EN
Analyser dans Legislator
II.ÚS 1467/16 ECLI:CZ:US:2016:2.US.1467.16.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses complaint for non-exhaustion of legal remedies under Civil Procedure Code.

Numéro de cause II.ÚS 1467/16
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)
Ouvrir la source officielle Version Markdown lisible par machine (.md)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint, ruling it inadmissible due to non-exhaustion of legal remedies. The applicant argued a violation of fair trial rights, but the Court noted that the lower court explicitly allowed an appeal, which the applicant failed to file. Consequently, the Court applied the principle of subsidiarity, stating that constitutional review is only available after all statutory remedies, including appeals, have been fully utilized.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 72 odst. 3 a 4 zákona o Ústavním soudu: Ústavní stížnost je nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, včetně mimořádného opravného prostředku, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.

Mots-clés

Généré par l'IA
non-exhaustion of remedies subsidiarity principle constitutional complaint admissibility civil procedure code fair trial rights

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
2016 shora označená rozhodnutí obecných soudů s tím, že těmito rozhodnutími bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem v právní věci stěžovatele Jiřího Bezděka, zastoupeného Mgr. Jakubem Kerestešim, advokátem, Advokátní kancelář se sídlem Vídeňská 546/55, Brno, proti usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 30. 7. 2015 č. j. 22 EXE 3818/2012-125 a usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 27. 11. 2015 č. j. 40 Co 641/2015-143 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel napadá ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 9. 5. 2016 shora označená rozhodnutí obecných soudů s tím, že těmito rozhodnutími bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).

2. Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4).

3. Z ústavní stížnosti a přiložených listin plyne, že usnesení odvolacího soudu bylo vydáno dne 27. 11. 2015, tedy za účinnosti zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), a některé další zákony - mj. i zákon o Ústavním soudu.

4. Nyní účinná úprava (ne)přípustnosti ústavní stížnosti reaguje na koncepční změnu přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu. Předešlá konstrukce ustanovení § 75 zákona o Ústavním soudu mířila na dovolání podle dosavadního ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Vzhledem k tomu, že byla opuštěna koncepce přípustnosti dovolání podle občanského soudního řádu, která byla založena na diformitě, skryté diformitě a judikatorním přesahu rozhodnutí soudu prvního a druhého stupně, došlo též ke změně podmínek přípustnosti ústavní stížnosti. Podle účinné právní úpravy musí stěžovatel vyčerpat všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a to včetně mimořádného opravného prostředku - zde dovolání. Pokud tak neučiní, bude ústavní stížnost bez dalšího nepřípustná (srov. důvodovou zprávu k zákonu č. 404/2012 Sb., čl. III., bod 6).

5. V poučení vydaného usnesení odvolací soud výslovně uvádí, že proti němu je - při splnění dalších podmínek - dovolání přípustné. Podmínky přípustnosti podaného dovolání je dále oprávněn zkoumat pouze Nejvyšší soud. Ústavní soud není oprávněn přípustnost opravného prostředku jakkoliv posuzovat.

6. Vzhledem k tomu, že stěžovatel ve věci nevyčerpal všechny prostředky ochrany jeho práva, které mu právní řád poskytuje, a s ohledem na subsidiaritu ústavní stížnosti - zde spočívající v nevyčerpání mimořádného opravného prostředku (dovolání) - dospěl Ústavní soud v této konkrétní věci k závěru, že o ní není oprávněn rozhodnout jinak, než ji pro nepřípustnost odmítnout § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

7. O návrhu stěžovatele na zrušení zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, posléze Ústavní soud nemohl rozhodnout jinak, resp. se jím dále nezabýval.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. října 2016

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj