Constitutional Court dismisses appeal on procedural costs in low-value insolvency enforcement case.
Synthèse Legislator
Généré par l'IAThe Constitutional Court rejected the insolvency administrator's constitutional complaint against a regional court's decision to deny procedural costs in a low-value enforcement proceeding. The administrator argued that failing to rule on costs violated her right to a fair trial under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The court dismissed the claim because the disputed amount was trivial, making constitutional review inappropriate, and because cost allocation falls within the general courts' exclusive domain.
Regeste Legislator
Généré par l'IA§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court rejects constitutional complaints regarding trivial amounts where the general court has properly exercised its discretion on procedural costs without exceeding constitutional bounds.
Mots-clés
Généré par l'IADispositions légales citées
Généré par l'IAJurisprudence citée
Généré par l'IATexte complet
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s., insolvenční správkyně dlužníka Jany Topalovské, zastoupené Mgr. Alžbětou Řeháčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Táborská 619/46, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 1. 2016, č. j. 20 Co 478/2015-83, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dne 11. 4. 2016 ústavní stížnost, jíž se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného usnesení odvolacího soudu, který o odvolání stěžovatelky, jakožto insolvenčního správkyně povinného, v daném exekučním řízení změnil rozhodnutí soudního exekutora JUDr. Zdeňka Zítky, Exekutorský úřad Plzeň ze dne 30. 11. 2015 pod č. j. 108 EX 08119/14-075, tak, že vymožené plnění 900 Kč se vydá insolvenčnímu správci, aniž by současně rozhodl také o nákladech řízení. Podle stěžovatelky byla tím, že odvolací soud nerozhodl o nákladech řízení, porušeno její právo na spravedlivý proces vyplývající z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud nejprve ohledně náležitostí ústavní stížnosti konstatuje, že byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem podle 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stížnost rovněž není nepřípustná ve smyslu § 75 odst. 1 téhož zákona.
Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti; není součástí soustavy obecných soudů, a nepředstavuje proto ani další instanci přezkumu jejich rozhodnutí. Pouze jim náleží vedení vlastního řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, jakož i výklad a aplikace práva na daný případ. K zásahu do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud povolán výhradně tehdy, pokud z jejich strany došlo k porušení ústavně zaručených práv nebo svobod.
Úkolem Ústavního soudu je toliko přezkoumávat, zda ze strany obecného soudu nedošlo k vykročení z ústavního rámce jeho činnosti. Takové pochybení v daném případě neshledal. Zohlednil, že předmětem řízení byla z hlediska dovolacího řízení bagatelní částka nepřevyšující 50 000 Kč a proti rozhodnutí odvolacího soudu tak podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nebylo přípustné dovolání, tím spíše ústavní stížnost (k vymezení obecných kritérií hodnocení zásahu do základních práv v případě bagatelních věcí srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 29. 6. 2015,
sp. zn. IV. ÚS 566/15
, nebo ze dne 10. 4. 2014,
sp. zn. III. ÚS 3725/13
, dostupné na http://nalus.usoud.cz).
Navíc Ústavní soud musel mít při posuzování ústavní stížnosti na zřeteli, že stěžovatelka brojí proti rozhodnutí, pouze pokud jde o náhradu nákladů řízení. Rozhodování o nákladech řízení je doménou obecných soudů a Ústavnímu soudu do tohoto rozhodování zásadně (až na výjimky) nepřísluší zasahovat.
Obecný soud své rozhodnutí důkladně odůvodnil, přičemž řádně, srozumitelně, logicky a uceleně předestřel úvahy, které jej vedly k závěru, že stěžovatelce nenáleží právo na náhradu nákladů řízení.
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. října 2016
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu