Constitutional Court dismisses constitutional complaint against civil court ruling on small claim contract dispute.
Synthèse Legislator
Généré par l'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected Blanka Kolská's constitutional complaint against lower court rulings denying her claim for 15,460 CZK. The complainant argued that general courts acted formalistically and violated her right to a fair process by ignoring her defense. The court found no constitutional violation because the disputed amount was trivial, making a full review of fundamental rights disproportionate under established case law.
Regeste Legislator
Généré par l'IA§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; The Constitutional Court does not review factual findings of ordinary courts unless a violation of constitutionally guaranteed rights or freedoms is established, and such review is disproportionate in cases involving trivial monetary amounts.
Mots-clés
Généré par l'IADispositions légales citées
Généré par l'IAJurisprudence citée
Généré par l'IATexte complet
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Blanky Kolské, zastoupené JUDr. Milanem Štembergem, advokátem se sídlem v Kladně, Cyrila Boudy 1444, proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 16. 6. 2016, sp. zn. 54 Co 75/2016, a rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 10. 11. 2015, č. j. 108 C 42/2015-59, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Okresní soud v Jihlavě zamítl rozsudkem, ze dne 10. 11. 2015, č. j. 108 C 42/2015-59, žalobu stěžovatelky o zaplacení kupní ceny ve výši 15 460 Kč s příslušenstvím. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že stěžovatelka závazně zvolila způsob vyřešení reklamace, a tak nemohla následně od kupní smlouvy odstoupit a požadovat náhradu obvyklé ceny, jež představuje žalovanou částku.
Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě rozhodnutí rozsudkem ze dne 16. 6. 2016, sp. zn. 54 Co 75/2016, potvrdil s odůvodněním, že stěžovatelka neučinila platnou reklamaci v záruční době a nemohla tak ani odstoupit od kupní smlouvy z důvodu prodlení s vyřízením reklamace.
Proti těmto rozsudkům se stěžovatelka brání ústavní stížností doručenou soudu dne 23. 9. 2016. Navrhuje, aby Ústavní soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který spatřuje v tom, že obecné soudy postupovaly v řízení přepjatě formalisticky; spor konstruovaly, posoudily a rozhodly zcela nezávisle na tvrzení stran.
Ústavní soud nejprve ohledně náležitostí ústavní stížnosti konstatuje, že byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem podle 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stížnost rovněž není nepřípustná ve smyslu § 75 odst. 1 téhož zákona.
Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti; není součástí soustavy obecných soudů, a nepředstavuje proto ani další instanci přezkumu jejich rozhodnutí. Pouze jim náleží vedení vlastního řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, jakož i výklad a aplikace práva na daný případ. K zásahu do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud povolán výhradně tehdy, pokud z jejich strany došlo k porušení ústavně zaručených práv nebo svobod.
Úkolem Ústavního soudu je toliko přezkoumávat, zda ze strany obecných soudů nedošlo k vykročení z ústavního rámce jejich činnosti. Takové pochybení v daném případě neshledal. Zohlednil, že předmětem řízení byla z hlediska dovolacího řízení bagatelní částka ve výši 15 460 Kč a proti rozsudku odvolacího soudu tak podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nebylo přípustné dovolání (k vymezení obecných kritérií hodnocení zásahu do základních práv v případě bagatelních věcí srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 29. 6. 2015,
sp. zn. IV. ÚS 566/15
, nebo ze dne 10. 4. 2014,
sp. zn. III. ÚS 3725/13
, dostupné na http://nalus.usoud.cz).
Obecné soudy své rozhodnutí důkladně odůvodnily, přičemž řádně, srozumitelně a logicky uceleně předestřely úvahy, které je vedly k závěru, že stěžovatelce nenáleží právo na zaplacení žalované částky. Obecné soudy vycházely z tehdy účinné právní úpravy a postupovaly v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu.
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. října 2016
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu