Constitutional Court dismisses complaint regarding unconstitutional 6-month statute of limitations in execution law.
Synthèse Legislator
Généré par l'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected Dany Pilarova's constitutional complaint against the Supreme Court's dismissal of her appeal. She argued that the six-month limitation period in the Execution Law violated her right to a fair process and equal treatment. The Court found no constitutional violation, citing established precedent that the Supreme Court correctly applied the law regarding state liability and limitation periods.
Regeste Legislator
Généré par l'IA§ 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.; The Constitutional Court does not deviate from established case law regarding the constitutionality of special limitation periods in execution law when the lower court acts in a constitutionally compliant manner.
Mots-clés
Généré par l'IADispositions légales citées
Généré par l'IAJurisprudence citée
Généré par l'IATexte complet
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Dany Pilarové, zastoupené JUDr. Františkem Horákem, advokátem se sídlem v Prostějově, nám. T. G. Masaryka 24, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2929/2015, spojené s návrhem na zrušení § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
Okresní soud v Prostějově rozsudkem ze dne 26. 6. 2013, č. j. 9 C 107/2012-103, zamítl žalobu stěžovatelky zaplacení 5 000 000 Kč z titulu špatného úředního postupu při provádění exekuce na majetek jejího partnera ve společně obývaném bytě; dospěl k závěru, že exekuce byla provedena v souladu se zákonem, a stěžovatelka navíc ani nedoložila, v čem měla spočívat způsobená škoda. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 25. 3. 2015, č. j. 44 Co 410/2013-157, potvrdil rozsudek okresního soudu. Nejvyšší soud usnesením ze dne 10. 5. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2929/2015, odmítl dovolání stěžovatelky proti rozsudku krajského soudu.
Proti usnesení dovolacího soudu se stěžovatelka brání ústavní stížností doručenou dne 1. 6. 2016 a navrhuje, aby Ústavní soud zrušil toto rozhodnutí i podkladové ustanovení zákona. Obsahem argumentace namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, který spatřuje ve způsobu, kterým dovolací soud posoudil otázku pasivní legitimace obce, soudního exekutora a promlčení práva podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů; zde zakotvenou zvláštní promlčecí lhůtu 6 měsíců považuje za protiústavní.
Ústavní stížnost byla podána včas a osobou oprávněnou, přičemž stěžovatelka je zastoupena advokátem v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); rovněž není nepřípustná ve smyslu § 75 odst. 1 téhož zákona. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti. K zásahu do rozhodovací činnosti obecných soudů je povolán výhradně tehdy, pokud z jejich strany došlo k porušení ústavně zaručených práv nebo svobod. Žádné takové pochybení v dané věci neshledal.
Dovolací soud se ústavně konformním způsobem vypořádal s otázkou pasivní legitimace, konstatoval, že podle zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá za škodu výhradně stát a nelze se podle něj domáhat náhrady přímo proti obcím při výkonu přenesené působnosti ani proti soudním exekutorům. Odpovídajícím způsobem se vypořádal i s otázkou promlčení práva a v této souvislosti poukázal na konstantní judikaturu týkající se ústavní konformity zvláštní úpravy promlčení podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Na tuto početnou a ustálenou judikaturu Ústavní soud odkazuje a konstatuje, že nemá důvodu se od ni odchylovat ani v projednávané věci (např. usnesení ze dne 21. 12. 2010,
sp. zn. III. ÚS 3451/10
, ze dne 9. 7. 2012,
sp. zn. IV. ÚS 1615/12
, nebo ze dne 28. 6. 2016,
sp. zn. IV. ÚS 1530/16
, dostupná na http://nalus.usoud.cz).
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. Současně byl podle téhož ustanovení odmítnut akcesorický návrh, který byl podán spolu s ústavní stížností a sdílí její osud a jímž se stěžovatelka domáhá zrušení výše uvedeného ustanovení zákona.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. října 2016
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu