Legislator Jurisprudence & Législation
IV.ÚS 1896/16 ECLI:CZ:US:2016:4.US.1896.16.1 Généré par l'IA

Constitutional complaint dismissed as inadmissible due to exhaustion of ordinary court remedies regarding wage garnishment.

Numéro de cause IV.ÚS 1896/16
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by Mr. Ludvík Velecký against lower court decisions refusing to halt wage garnishments. The applicant argued for immediate suspension of deductions, but the courts correctly required a twelve-month monitoring period under the Enforcement Act before such a measure could be considered. The court dismissed the complaint as inadmissible because the applicant failed to exhaust all available procedural remedies in ordinary courts, violating the principle of subsidiarity.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints are inadmissible if the applicant has not exhausted all statutory procedural remedies available in ordinary courts.

Mots-clés

Généré par l'IA
exhaustion of remedies subsidiarity principle wage garnishment constitutional complaint procedural inadmissibility

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Ústavní stížnost je proto zjevně předčasná a Ústavní soud ji vyhodnotil jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti Mgr. Ing. Ludvíka Veleckého, zastoupeného Mgr. Terezou Daňkovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Jeremiášova 1705/18, proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 8. 2. 2016, č. j. 54 Co 20/2016-147, a usnesení Okresního soudu v Jihlavě ze dne 30. 9. 2015, č. j. 2 Nc 6132/2009-132, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Jihlavě zamítl usnesením ze dne 30. 9. 2015, č. j. 2 Nc 6132/2009-132, návrh stěžovatele na zastavení exekuce srážkami ze mzdy. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že je předčasné činit závěr, zda vedená exekuce je bezvýsledná, protože je nejdříve potřeba podle § 290 odst. 1 o. s. ř. po dobu dvanácti po sobě jdoucích měsíců sledovat výši příjmu stěžovatele a až následně exekuci případně zastavit.

Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě rozhodnutí usnesením ze dne 8. 2. 2016, č. j. 54 Co 20/2016-147, potvrdil a ztotožnil se i s odůvodněním soudu okresního.

Stížnost ze dne 13. 6. 2016, jíž se stěžovatel domáhá zrušení rozhodnutí, jimiž byl zamítnut návrh na zastavení exekuce srážkami ze mzdy, Ústavní soud odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ústavní stížnost je tak pro předčasnost nepřípustná.

Citovaná ustanovení vyjadřují zásadu subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne rovněž princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je třeba pojímat jako krajní prostředek k ochraně práva, který nastupuje teprve tehdy, pokud není možná náprava postupy před jinými orgány veřejné moci, tedy mj. pokud byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany [srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 13. 7. 2000,

sp. zn. III. ÚS 117/2000

(N 111/19 SbNU 79), dostupný na http://nalus.usoud.cz].

Stěžovatel měl v tomto případě primárně hájit svá práva novým podáním návrhu na zastavení exekuce srážkami ze mzdy poté, co by po dobu 1 roku nebyly úspěšně provedeny ve smyslu § 290 odst. 1 o. s. ř. Stěžovatel tak mohl v řízení před obecnými soudy dosáhnout výsledku, kterého se marně domáhá v řízení před Ústavním soudem.

Ústavní stížnost je proto zjevně předčasná a Ústavní soud ji vyhodnotil jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. října 2016

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj