Legislator Jurisprudence & Législation
III.ÚS 424/16 ECLI:CZ:US:2016:3.US.424.16.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses complaint for non-exhaustion of remedies due to failure to file appeal.

Numéro de cause III.ÚS 424/16
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court rejected the petitioner's constitutional complaint without examining the merits of the underlying case. The petitioner argued that filing an appeal was futile due to established judicial precedent, but the Court held that the right to appeal must be exhausted regardless of perceived low success chances. Consequently, the complaint was declared inadmissible because the petitioner failed to utilize the mandatory extraordinary remedy of appeal before seeking constitutional relief.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 237 o. s. ř.: The principle of subsidiarity requires the exhaustion of all statutory procedural remedies, including appeals, before a constitutional complaint can be substantively considered, even if the petitioner believes the appeal has no chance of success.

Mots-clés

Généré par l'IA
principle of subsidiarity exhaustion of remedies constitutional complaint inadmissibility extraordinary appeal non-exhaustion of procedural means

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky
Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky, doručenou Ústavnímu soudu dne 8.
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Takovýto argument však nic nemění na faktu, že stěžovatel možnost podat dovolání měl, že ji nevyužil, a že dle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu za takovéto situace nemůže být podaná ústavní stížnost věcně projednána.
§ 237 o. s. ř.
Jak vyplývá z § 237 o. s. ř., a jak byl stěžovatel i řádně poučen v rozhodnutí soudu druhého stupně, které ústavní stížností napadá, ve věci lze podat mimořádný opravný prostředek, totiž dovolání.
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
Ústavní soud proto, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k důvodnosti ústavní stížnosti, musel předložený návrh odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustný.

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem, ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. arch. Petra Horneka, zastoupeného Mgr. Ditou Křápkovou, advokátkou, sídlem Lipová 5a, Brno, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. října 2015 č. j. 25 Co 240/2015-387, a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. července 2014 č. j. 60 C 284/2008-321, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1 jako účastníků řízení, a České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a České republiky - Ministerstva financí, jako vedlejších účastníků, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky, doručenou Ústavnímu soudu dne 8. 2. 2016, stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí.

2. Ústavní soud předtím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány procesní předpoklady jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

3. Ústavní soud konstatuje, že jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod je její subsidiarita. Princip subsidiarity se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud přistoupil k zásahu na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až tehdy, kdy příslušné orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit. Stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických či právnických osob příslušný určitý orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud rozhodnutí tohoto orgánu předbíhat.

4. Ústavní stížnost není přípustná, protože stěžovatel před jejím podáním nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon poskytuje k ochraně jeho práv. Jak vyplývá z § 237 o. s. ř., a jak byl stěžovatel i řádně poučen v rozhodnutí soudu druhého stupně, které ústavní stížností napadá, ve věci lze podat mimořádný opravný prostředek, totiž dovolání.

5. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti uvádí, že dovolání nepodal, neboť má za to, že by mělo jen zcela minimální naději na úspěch, jelikož by se Nejvyšší soud musel odchýlit od své ustálené judikatury. Takovýto argument však nic nemění na faktu, že stěžovatel možnost podat dovolání měl, že ji nevyužil, a že dle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu za takovéto situace nemůže být podaná ústavní stížnost věcně projednána.

6. Ústavní soud proto, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k důvodnosti ústavní stížnosti, musel předložený návrh odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. října 2016

JUDr. Radovan Suchánek v.r.

soudce zpravodaj