Legislator Jurisprudence & Législation
II.ÚS 33/16 ECLI:CZ:US:2016:2.US.33.16.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to lack of finality in proceedings.

Numéro de cause II.ÚS 33/16
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Irrecevable (Inadmissible)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by SOHORS spol. s r. o. against a regional court order requiring payment of court fees for fourteen identical administrative decisions. The plaintiff argued that identical decisions issued on the same day should not trigger separate fees, citing prior constitutional rulings. However, the Court held that the order to pay fees was not a final decision and intervening at this stage would violate the principle of subsidiarity, rendering the complaint inadmissible under current precedent.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint against a court order to pay court fees is inadmissible if the order is not a final decision, as intervening at this stage violates the principle of subsidiarity.

Mots-clés

Généré par l'IA
constitutional complaint inadmissibility principle of subsidiarity court fees payment final decision requirement administrative proceedings

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 6 odst. 9 zákona č. 549/1991 Sb.
Stran aplikace ustanovení § 6 odst. 9 zákona č. 549/1991 Sb. lze odkázat též na usnesení Ústavního soudu ze dne 29.
§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.
Z něj vyplývá, že ústavní stížnost proti usnesení soudu, kterým byl účastník řízení podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. vyzván k zaplacení poplatku za řízení, splatného podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, je podle § 75 odst.

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci ústavní stížnosti společnosti SOHORS spol. s r. o., se sídlem Žár 70, České Budějovice, zastoupené Mgr. Ondřejem Flaškou, advokátem, Advokátní kancelář se sídlem U Černé věže 304/9, České Budějovice, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 11. 2015 č. j. 10 Af 43/2015-402 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu byl dne 5. 1. 2016 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaného usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích.

2. Ústavní stížností napadeným usnesením krajského soudu byla stěžovatelce uložena povinnost zaplatit soudní poplatek za každé ze čtrnácti napadených správních rozhodnutí; za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu tedy byla stěžovatelce uložena povinnost zaplatit soudní poplatek 14 x 3 000 Kč, celkem 42 000 Kč. S tímto postupem soudu však stěžovatelka nesouhlasí a poukazuje na judikaturu Ústavního soudu, který opakovaně konstatoval, že ústavněprávní interpretace zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nemůže být taková, že by podle ní byl účastník řízení povinen platit soudní poplatek za každé správní rozhodnutí, pokud se jedná o rozhodnutí skutkově a právně zcela identická, týkající se týchž účastníků a vydaná týž den, stejným správním orgánem (srov. nálezy Ústavního soudu

sp. zn. I. ÚS 664/03

,

II. ÚS 745/06

,

I. ÚS 43/07

a

II. ÚS 275/08

).

3. Podle názoru Ústavního soudu lze se stěžovatelkou souhlasit v tom smyslu, že obdobné ústavní stížnosti se v minulosti staly důvodem k zásahu Ústavního soudu. Nicméně v současné době je situace odlišná a Ústavní soud je vázán právním názorem vysloveným ve stanovisku sp. zn. Pl. ÚS-st. 35/13. Z něj vyplývá, že ústavní stížnost proti usnesení soudu, kterým byl účastník řízení podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. vyzván k zaplacení poplatku za řízení, splatného podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, je podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná.

4. Proti samotnému usnesení o výzvě k zaplacení soudního poplatku sice není přípustné odvolání, toto usnesení však není konečným rozhodnutím v řízení. Stěžovatel má v pokračujícím řízení možnost bránit svá práva (k tomu srov. argumentaci obsaženou ve výše citovaném stanovisku pléna). Zásah Ústavního soudu v této fázi řízení by byl popřením principu subsidiarity, jednoho ze základních principů, na nichž je ústavní soudnictví vystavěno (k tomu srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 7. 2016

sp. zn. I. ÚS 51/16

). Stran aplikace ustanovení § 6 odst. 9 zákona č. 549/1991 Sb. lze odkázat též na usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2016

sp. zn. II. ÚS 2130/15

. Soudce zpravodaj podotýká, že si je vědom procesní situace stěžovatelky (srov. část II. in fine ústavní stížnosti), přesto však na své vázanosti stanoviskem pléna musí trvat.

5. S ohledem na uvedené Ústavní soud předmětný návrh v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl pro nepřípustnost.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. září 2016

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj