Legislator Jurisprudence & Législation
III.ÚS 1421/16 ECLI:CZ:US:2016:3.US.1421.16.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses appeal against Supreme Court's rejection of appeal due to lack of admissibility grounds.

Numéro de cause III.ÚS 1421/16
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Stanislav Jungwirth against the Supreme Court's decision to dismiss his appeal. The applicant argued that the Supreme Court violated fundamental rights by rejecting his appeal based on an unconstitutional interpretation of civil procedure law. The Court ruled that the Supreme Court correctly applied the law effective from January 1, 2013, which does not allow a change in the merits to establish admissibility, and found no constitutional defects in the dismissal.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy; § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint as obviously unfounded without hearing the parties if it is clear that the lower court's decision does not violate constitutional rights.

Mots-clés

Généré par l'IA
constitutional complaint dismissal admissibility of appeal civil procedure law lack of admissibility grounds unconstitutional interpretation

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
1 Listiny základních práv a svobod a ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
§ 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Podle ustanovení § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění účinném od 1.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Ústavní soud z uvedených důvodů stěžovatelův návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
§ 237 občanského soudního řádu
Stěžovatel v ústavní stížnosti brojí proti závěru Nejvyššího soudu, že jeho dovolání vykazovalo vadu spočívající v absenci důvodu přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení § 237 občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1.

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Jana Filipa a Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti Stanislava Jungwirtha, podnikajícího pod obchodní firmou Stanislav Jungwirth JUKOV, zastoupeného Mgr. Petrem Renthem, advokátem, sídlem Karlovo nám. 88, Náchod, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2016 č. j. 33 Cdo 656/2016-520, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a za účasti Adama Láda a Jiřího Láda, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") stěžovatel žádá o zrušení v záhlaví označeného usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo odmítnuto jeho dovolání, jelikož dle názoru stěžovatele dovolací soud svým postupem porušil ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Stěžovatel, mj. odkazující na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 11. 2013

sp. zn. III. ÚS 3199/12

(N 191/71 SbNU 279), spatřuje porušení uvedených ustanovení ústavního pořádku České republiky v nedůvodném odmítnutí jeho dovolání, založeném na ústavně nekonformním výkladu ustanovení § 237 a § 241a odst. 2 občanského soudního řádu.

3. Podle ustanovení § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění účinném od 1. 1. 2013, musí být usnesení o odmítnutí ústavní stížnosti stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá.

4. V posuzované věci Ústavní soud přikročil k aplikaci ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jež mu umožňuje v zájmu racionality a efektivity řízení o ústavní stížnosti odmítnout podání, u kterého je bez jakýchkoli důvodných pochybností a bez nutnosti dalšího podrobného zkoumání zřejmé, že mu - z níže uvedených důvodů - nelze vyhovět.

5. Stěžovatel v ústavní stížnosti brojí proti závěru Nejvyššího soudu, že jeho dovolání vykazovalo vadu spočívající v absenci důvodu přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení § 237 občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. ledna 2013.

6. Dovolává-li se proto stěžovatel závěrů nálezu

sp. zn. III. ÚS 3199/12

, přehlíží, že se tento judikát týká jiné právní úpravy dovolání, než je právní úprava, na jejímž základě bylo stěžovatelovo dovolání odmítnuto. Tou je právní úprava účinná od 1. 1. 2013. V této souvislosti tak stojí za připomenutí, že změna meritorního výroku odvolacím soudem již (bez dalšího) přípustnost dovolání - na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2012 - nezakládá.

7. Odmítl-li tedy Nejvyšší soud stěžovatelovo dovolání, neboť neobsahovalo žádný ze čtyř možných důvodů přípustnosti dovolání, předvídaných ustanovením § 237 občanského soudního řádu, v rozhodném znění, kterémužto závěru ostatně plně odpovídá obsah inkriminovaného dovolání (jehož kopie byla k ústavní stížnosti přiložena), neshledává Ústavní soud na tomto postupu dovolacího soudu žádné ústavněprávní deficity.

8. Ústavní soud z uvedených důvodů stěžovatelův návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. května 2016

Josef Fiala v.r.

předseda senátu