Legislator Jurisprudence & Législation
I.ÚS 147/16 ECLI:CZ:US:2016:1.US.147.16.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirements under the Constitutional Court Act.

Numéro de cause I.ÚS 147/16
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by Radka Illa against a court execution officer's decision. The applicant repeatedly failed to comply with the mandatory requirement for legal representation by a lawyer, as stipulated in the Constitutional Court Act. The court deemed further warnings ineffective given the applicant's prior knowledge of these procedural consequences and their repeated disregard for the statutory obligations.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 30, § 31, § 43 odst. 1 písm. a) of the Constitutional Court Act; A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to provide mandatory legal representation by a lawyer, and repeated failure to comply with this requirement constitutes a valid ground for dismissal.

Mots-clés

Généré par l'IA
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility Constitutional Court Act procedural requirements legal representation obligation dismissal of complaint repeated procedural violation

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 30 of the Constitutional Court Act
§ 31 of the Constitutional Court Act
§ 43 odst. 1 písm. a) of the Constitutional Court Act
§ 43 odst. 3 of the Constitutional Court Act
§ 29 of the Constitutional Court Act
§ 29 odst. 1 of the Constitutional Court Act

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu Radka Illa, na zrušení usnesení soudního exekutora JUDr. Marcela Smékala, na zrušení usnesení soudního exekutora JUDr. Marcela Smékala, Exekutorský úřad Praha-východ, č. j. 081 EX 20146/14-096 ze dne 10. 11. 2015 a vyrozumění státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Pardubicích sp. zn. 1 ZN 110/2015 ze dne 28. 12. 2015, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Dne 14. 1. 2016 došel Ústavnímu soudu návrh směřující proti v záhlaví označenému usnesení soudního exekutora a vyrozumění státního zástupce.

Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže uvedených důvodů nesplňuje.

Třebaže byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (srov. kupř. řízení ve věcech

sp. zn. III. ÚS 4221/12

,

II. ÚS 4222/12

aj.), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat navrhovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů jemu z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické. S právními následky takto podané ústavní stížnosti tak již byl navrhovatel dostatečně seznámen, přičemž tyto důsledky již i pocítil (viz odmítavá usnesení ve věcech

sp. zn. I. ÚS 824/12

a

sp. zn. III. ÚS 448/13

). Z toho je tedy zřejmé, že navrhovateli jsou dostatečně známy podmínky uvedené v ustanovení § 29 a § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, přesto se je opět a bez zjevného důvodu rozhodl v nyní projednávaném návrhu nerespektovat. Navrhovatel přitom ani neuvádí, zda vůbec o právní zastoupení usiloval, resp. jaké závažné překážky mu brání v realizaci uvedené zákonné povinnosti.

Poněvadž navrhovatel zvolil stejný přístup i tentokráte, soudce zpravodaj jej za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako vadný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 29. ledna 2016

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj